World Carp Classic zpravodajstvi 2010

Pátek / Friday 3.9.2010 – World Carp Classic zpravodajstvi 2010

* Příjezd soutěžících k jezeru  /  Competitors begin to arrive at the lake – World Carp Classic zpravodajstvi 2010
* Bivakování  /  Possibility to set up at Bivvy Camp

14:00 – 18:00        Kontrola člunů / Boat Check
15:00 – 19:00        Oficiální registrace soutěžících/člunů/doprovodných osob  /  Official registration for Pairs/Team Runners/Boat

Sobota / Saturday 4.9.2010 – World Carp Classic zpravodajstvi 2010

* příjezd soutěžících k jezeru / Competitors begin to arrive at the lake
* bivakování / Possibility to set up at Bivvy Camp

11:00 – 19:00    Oficiální registrace soutěžících/člunů/doprovodných osob  /  Official registration for Pairs/Team Runners/Boat
20:00 –  Koncert  /  Onwards  World Carp Classic Open Air Concert
4:00 – odjezd z MB, a to velmi překvapivě na čas:-). Cesta probíhá příjemně, i když poněkud vlekle – Pavlinovo auto do kopce víc než 60 km/h neudělá…. Nevadí, časová rezerva je dostatečná a nic nás nenutí k tomu, abychom spěchali. Norimberk a zrada navigace – třikrát nás vracela na stále stejné, nesmyslné místo uprostřed dálnice, i když kontrola nastavení ukázala, že je vše v naprostém pořádku. Pepo – kup si navigaci, která námá svou hlavu!
Skončilo to zastávkou na nejbližší benzince a zakoupením autoatlasu. Na správnou trasu jsme se dostali během několika málo minut a od té doby vše klapalo jako po drátku. Prakticky jediné zastávky se dělali kvůli Honzovi, který měl buď hlad nebo potřeboval na záchod:-).
15:30 – jsme na místě činu – v kempu překrásného jezera Lac de Madine, kde se potkáváme s Mildou, Zdenálem, Lejsim, Ešpim, Marou, Tulošem a Kolouchem. Krátce po nás přijíždí i Mik s Karlem a Borkem, a to vyjížděli o 4 hodiny déle než my. Po “welcome drinku” od Mildy stavíme svá obydlí v českém bivi městečku.  Přesouváme se k registračnímu místu, kde dostáváme lísteček s časem (zítra 9:35), kdy se máme dostavit k losování pořadí, v jakém si zítra večer při slavnostním zahájení vylosujeme to nejdůležitější – místo, kde strávíme celý příští týden.
Narážíme sud výborného Svijanského Mázu a užíváme si pohodovu atmosféru dnešního krásného, slunečného odpoledne. Je prostě nádherně.
18:30 – uvítání pro VIP hosty a média – loni jsme byli pozváni, letos jsme se jen přidali:-). Pár nacvičených frází, sklenka šampusu a pokec s kameramankou PV TV (maďarská obdoba Fishing and hunting).
18:15 – přesun do JT kempu – místa, které okupuje Jarda Těšínský a jeho přátelé. Točený gambáč, prima pokec a následný přesun na kýtu do našeho tábora. Gril se pomalu roztápí a pivo teče proudem. Bohužel naše centrála neutáhne chlazení, takže pivo není příliš studené, což je škoda. Kýta je luxusní! Milda již není ve formě:-) Zato Pavlin opět udivuje své okoli svou zručností při ohřívání a ořezávání kýty.
30m od nás stojí pódium a právě probíhá koncert. Chlapící se snaží a umí. Hrají klasické hitovky od 60. do 80. let. K tanečku však nikoho nedostanou – bylo by to tu jak na “sletu homosexuálů”:-) Pořadatelé by přístě měli zajistit i nějaká děvčata, monentálně tu připadá cca 200 chlapu na 1 ženskou, což není mnoho.
Zábava pokračuje a i já se po dopsání těchto řádku jdu připojit k popíjení pivka a ožírání kýty.
Právě hrají písničku od Oasis “Maybe” a borec, co právě zpívá (někdo z davu) vůbec zpívat neumí, ale zaslouží si potlesk, tedy, když opustí pódium:-)
Zítřek bude mnohem pestřejší…
Good night Madine!

Neděle / Sunday 5.9.2010 – World Carp Classic zpravodajstvi 2010

09:00 – 16:00    Oficiální registrace soutěžících/člunů/doprovodných osob / Official registration time for Pairs/Team Runner/Boat
14:00 – 17:00    Týmové gladiatorské hry  / Team Gladiator Games
17:00 – 19:00    Uvítací BarbyCue (večeře) pro účastníky  /  Competitors welcome BBQ
19:15 – 19:30    Oficiální zahajovací ceremoniál  /  Official Opening Ceremony
19:30 – 20:00    Oficiální fotografování  /  Official photograph
20:00 +  Losování lovných míst  /  Peg Draw

Nedělní dopoledne…

Good morning Madine, hlásá amplion projíždějícího auta. Stejně jako loni. Občas mám pocit, že to tu před rokem vlastně vůbec neskončilo. Stejné tváře, jen o něco méně zmatků v organizaci – o tom však později.
Ráno jsem si přivstal, abych si užil východ slunce, který tu bývá opravdu úžasný. Zdařilo se a já se cítil opravdu dobře. Následovala ranní káva, bábovka od Zdenálovy tety a pozvolné přípravy na oficíální registraci člunu a týmu. Náš koráb opět nešel složit – nějak jsme se to ještě nestihli naučit:-). Člun prošel oficialitami bez ztráty kytičky a my se přesunuli do prostor, kde probíhá registrace týmu, losování pořadí, v jakém se vylosuje místo a vyfocení týmu pro účely pořadatele. Pavlin hrábl do osudí a vylosoval číslo 18!, což znamená, že pokud si na první ránu nelosneme dobré místo, tak bude v osudí stále hodně fleků, ze kterých budeme moci losovat ještě jednou. Paráda! Pořadatelský zmatek – Michal Kučera vylosoval číslo 125 a všichni z jeho týmu neskrývali zklamání. Záhy se však ukázalo, že č.125 je již obsazené, bylo vylosováno už včera, a tak Michal na druhý pokus vytáhl č. 40. Prý ho to stálo 100 EUR, ale tahle informace je bez záruky:-). Přesun do našeho hnízdo. Následuje mini fotbalový turnaj s kluky z Rumunska. Chlapci hráli dobře, ale tým ve složení Zdenál, Pavlin, Kolouch, Mik a já je přejel:-).Blíží se čas oběda, proto je čas roztopit grill a dožral kýtu až na kost:-).
Konec hlášení, pokračování dnes v noci.

Nedělní odpoledne a samotný los…

Omluvte sníženou kvalitu následujících řádku – krátce po losování jsem nakoupil šest piv a dvě vodky u Džejtýho, prý abych nekulhal:-)
Odpoledne se Honza jel na kole, které máme s sebou, projet na hráz jezera, aby zjistil především ty fleky, které jsou beznadějné od prvopočátku. Názor si udělal a já jsem si poté od něj půjčil kolo a jel se podívat na druhou stranu jezera. Když už jsem byl tam, tak jsem usoudil, že je nesmysl vracet se zpátky 7 km a raději jsem zvolil variantu ujet dalších 13 km a mít jezero kompletně projeté:-) Posledních 5 km bylo krušných, protože jsem akututně potřeboval “položit kabel”. No, vydržel jsem, i když to bylo o chlup:-)
Behem své jízdy jsem prošvihl BBQ, která stála, stejně jako loni, za absolutní kulové. Kluci mi vzali mou porci do termoboxu, kterým byly “kuchaří”  vybaveni. Naše kýta suverénně strčíla připravené menu do kapsy. Hnus, děs…..
Od 19:30 mělo proběhnout společné focení včech účastníků. Nic neproběhlo, zajímalo by mě, kde udělali soudruzi z NDR  chybu. Poté následovala stěžejní akce celého dne, možná i celého WCC 2010, a to losování míst.
Nevím, jak to Pavlin udělal, ale udělal to velmi dobře – vylosoval č. 1 v sekci PV-TV, což je forhont v rezervaci, kde se obvykle nesmí chytat! Máme díky tomu velmi dobrou šanci uhrát solidní výsledek, tedy pokud se v naší zatoce budou nacházet i ryby:-) Pavlin nám opět povyrostl a při odchodu poznamenal k loňským vítězům z Anglie, kteří letos moc dobře nenalosovali, ať nám předají rovnou žezlo:-) Pochybuji, že mu rozuměli. Pavlin vyrostl a jak!!!
K jeho tvrzení jsem skeptický, protože zajíci se počítají až  po honě. V každém případě zkusíme z našeho fleku vyždímat maximum.
Dle mého názoru velmi dobře nalosoval i Aleš Vondrlík s Ondrou Koleškou, mají jen pro sebe celou zátoku, ale zároveň i přístup na volnou vodu. Řekl bych, že letos má nejhorší los Milda se Zdenálem a Lejsim, kteří se však umí vždy poprat s tím, co jim los nadělí. Držím palce, budou to mít těžké…. Šťastnou ruku neměl ani Tonda Zedníček, který skončil na stejném ostrově jako my loni.
Všichni ostatní nalosovali minimálně nadějně se šancí na větší rybu, což bych jim moc přál.
Přehned českých a slovenských týmů a jejich lovné místo:
1) Kapří pohoda (Poupa, Krátký, Baško), č. 1, sektor PV-TV
2) Kučera, Jakubův, Ryneš – č. 7, PV-TV
3) Ešpandr, Kvaltýn – č. 13, PV-TV
4) Chrobok, Smolarczyk – č. 8, Ultima
5) Koleška, Vondrlík, Nýdrle – č. 5, Carplove
6) Štěpař, Pupala – č. 7, Boel Baits
7) Elek, Šnevajs – č. 9, Berkley
8) Pospíšil, Vertl – č. 9, CC Moore
9) Těšínský, Těšínský – č. 3, Pescalis
10) Galánek, Štěfanovič – č.11, CC Moore
11) Chorovský, Čuboň – č. 8 Carplove
12) Hudec, Havránek, Lejsek – č. 7, Hutchys
13) Švec, Omastová – č. 3, Berkley
14) Zedníček, Navrátil – č. 7, Indyline
15) Hošek, Tulinský – č. 7, CC Moore
16) Majer, Gašpar, Jakes – č. 13 – Ultima
17) Moc, Šipka – č. 13, CC Moore
18) Šimonič, Malik – č. 7, Pescalis

mapa_wcc10Opět nastaly zmatky při losování, kdy jedno číslo bylo losnuté dvakrát….
Následovalo přepočítání všech zbývajících “míčků v osudí”, a naštěstí jich zbylo přesně tolik, kolik mělo… Jedno číslo bylo zkrátka omylem 2x vloženo do osudí. Zmatky musí být. Musím však podotknout, že organizace celé akce je zatím, navzdory včerejšímu a dnešnímu klopýtnutí, o 100% lepší než loni. Je vidět, že si pořadatelé nechali dostatečný prostor ke zlepšování.
Pavlin je ve formě a ztratil se nám na afterpárty – to zas bude chytrej:-)

Konec hlášení, jdu do pelechu.

Pondělí / Monday 6.9.2010 – World Carp Classic zpravodajstvi 2010

07:00 přesun soutěžících na lovná místa, zahájení příprav  /  Competitors free to go to pegs and prepare for competition at their leisure
14:00 oficiální start soutěže  /  local time Start of the competition

Brzké ranní vstávání, ranní chaos, ranní káva. Poté se všichni, pomaleji ci rychleji zacali presouvat na svá soutežní místa. Oproti lonsku jsme nemeli kam spechat, necekal nás presun lodmo na ostrov, ale pohodlná cesta autem až na flek. Privítali jsme se s našimi sousedy, Anglicany od Doveru, a zacali budovat zázemí – spací bivak, IT bivak, jídelní bivak, sklad-bivak na cajk a oblecení + toaletní bivi s chemickým WC:-). Uderila 14 hodina a konecne zaznely 3 výstrely, oznamující zacátek závodu. Vyjeli jsme s Pavlinem na vodu a zacali mapovat náš soutežní prostor. Tráva, tráva, tráva, zmena – parez, parez, parez…. Je to tak – ceká nás chytání v lese, tedy bývalém. Nejak se s tím holt popereme. Anglánum odvedle jsme prenechali kus našeho prostoru, protože jejich místo bylo velmi úzké.  Pravý prut jsem natáhl pres celou vodu, aby co nejvíce bránil prípadnému vyjetí ryb z naší zátoky, jeden prut šel do cca. 1/3 vzdálenosti mezi brehy, a to z téhož duvodu. Pavlin bude chytat obema pruty v klidové zóne smerem do zátoky nalevo, kde smíme chytat jen my. Jestli tu jsou nejaké ryby najeté, tak se jim jiste dostaneme na kobylku. Mapování a zavezení nám zabralo témer 3 hodiny, což me unavilo natolik, že když bylo hotovo, tak jsem si urízl kousek kýty, spráchl ji Svijanským mázem a šel si lehnout. Dlouho jsem však v bivaku nevydržel, protože zacalo pršet a bylo potreba sklidit vše, cemu by déšt mohl uškodit. 18:30 – jízda na Pavlinuv prut. Sedám do lodi (Pavlin tu momentálne není) a jedu za rybou, která se ode mne cca. 200 m. Jen dovíjím vlasec, který je natažen pres hustou trávu. Když už se chytám lehce vycuknout poslední kousek vlasce z trávy, tak pink a je po všem. Stopy na vlasci prozradily, že jsem to urízl patrne o nejaké škebličky, které pokrývají parezy. Kurva, zarval jsem si od plic. Nedá se nic delat, je treba nabít a zkusit to znovu. Vyvezeno. Celkem pekne se rozpršelo, proto nás dnes z bivaku muže vyhnat jenom záber ci “velká potreba” a vlastne ješte hlad:-). Kolo, která máme s sebou si nemužeme vynachválit – Honza funguje jako rychlá spojka s ostatními týmy na pevnine. Paráda!  Myslím, že cyklistiku si tu velmi užije, protože jsme si zapomneli nacepovat zásobu vody. Honzu tedy cekají pravidelné vyjížky pro vodu s 5 litrovým kanystrem do 5 km vzdáleného kempu:-).
Aktuální zprávy od rozhodcích hovorí o tom, že se chytila první bodovaná ryba – kaprík 5 kg v sektoru Indyline + nekolik dalších záberu se nepodarilo promenit ze stjných prícin jako ten náš. Verím, že dnešní deštivá noc prinese nejakou rybu i do našeho podberáku. Od týmu z CZ a SK nejsou hlášeny žádné zprávy, takže se asi zatím nic zajímavého nedeje.
Konec hlášení.

PS: blbne diakritika, chyba není na vašem přijímači.

Pondělí – pokračování

Konečně jsme chytili rybu! Prut, který má celkem jiný úkol než chytat ryby (uzavření sektoru), se pomalu rozjel. Razíme na vodu a jedeme ke druhému břehu. Měl jsem pocit, že ryba je fuč – necítil jsem žádný odpor, až najednou…. Vlasec se vyřízl z poslední traviny a na hladině se ukázalo tělo pěkně stavěného lysce. Jo, je v podběráku! S Pavlinem se shodujeme, že se jedná o rybu kolem 8 kg, což se později potvrzuje. Ofiko váha je 7,8 kg. Je to celkově třetí chycená ryba na celém jezeře, druhá největší a první chycená v našem sektoru. Paráda…
Půlnoc se místo odbimbání na hodínách ohlásila razantní jízdou. Vymotáváme vlasec z hustých travin a už se zdá, že se to dobře dopadne. Nedopadlo – ryba si našla pařez a vlasec praská… Kurva!

Úterý / Tuesday 7.9.2010 – World Carp Classic zpravodajstvi 2010

02.00 – jízda na Pavlinův prut. Jde to ztuha, ale za  chvíli jsme již nad rybou a ta vyjíždí na volnou vodu – lysec jako kráva… Bzzzzzzzz, bzučí brzda, ale Pavlin pomalu získává vymotaný vlasec pomalu zpět na svou cívku. Jo, máme ho! Pořád tvrdím, že ryba má mít podobné proporce jako rybář:-) Kdo zná Pavlina, tak ví, o čem mluvím. Na pokyn rozhodčích je ryba uložena do saku, byť se mi to hnusí, ale na závodech to asi jinak nejde.
07:00 –  změna, jízdu mám já. Synergie začíná fungovat a již celý proces od nasednutí do člunu po zdolání probíhá automaticky. JO! Další lysec na břehu. Konečně přichází rozhodčí a o chvíli později i celé procesí (kameraman, fotografové a pár lidí, o kterých ani netuším, proč tu vlastně jsou). Začíná komedie pro diváky, vč. vážení – ryby mají 12,8 kg a 11,2 kg. Pavlinův lysec je pěkně kulaťoučký, můj je zas dvoubarevný (two tone). Nádhera. Focení, točení, rozhovor s unaveným rybářem – šou, ktreou bych si velmi rád odpustil, pořadatelé to však vyžadují a důvody vlastně i chápu. Celou noc lilo, naše již tak dost podmáčené místo se změnilo ve skutečný močál.
10:00 – pípnutí na Pavlinův prut. Ryba tam však není – 25 lb návazec je ufiknutý. Po této zkušenosti přitvrzujeme – 0,60 mm šokovka v délce min. 15m a návazec Quicksilver 45 lb. Musíme přestat ztrácet ryby! Když tohle nepomůže, tak Pavlinův prut přemístíme jinam, i za cenu menšího počtu záběrů. K čemu je ryba, která se nedá zdolat.
PS: zatím jsme celkově druzí o pouhý 1 kg, ale máme zatím víc záběrů než naši dosavadní konkurenti, závod však teprve začne….. Sektor zatím vedemo o cca. 14 kg.
Konec hlášení, jdeme makat! Další porce informací bude pozdě večer, spíš v noci.

Porada s Mikem, ispirativní a užitecná. Zmenili jsme rozestavení prutu, abychom je meli v dosahu ze brehu. Stálo me to hodinu casu, kdy jsem prošlapával cesticku v rákosí, ale výsledek stál za to. Provedli jsme ješte jednu a mnohem zásadnejší zmenu. Napadlo me, že byl bylo dobré mít na vlasci klip, který po záberu uvolní vlasec na odklopené cívce. Mel jsme predstavu, jak to má fungovat, ale nevedel jsem, jak to za daných podmínek prakticky zrealizovat. Pomohl Karel Jakubuv. Poradil, abychom si odstrihli cca. 1-2 cm silnou gumu z duše, kterou používáme na kamennou montáž, rozstrihneme ji a pevne uvážeme v požadovaném míste. Díky Karle! To celé jsme ješte vylepšil okem ze silného vlasce, kterým se guma snadneji natahuje, aby se mohl kmen dostat pod gumu. O tom, že to funguje, jsme se presvedcili záhy.
12:45 – Pavlinovi to skvele chodí z jednoho místa – na konte máme prvního šupínáce – 7,1 kg. Super!
14:44 – opakuji se, ale je to tak – Pavlin znovu boduje – tentokrát se jedná o vypaseného lysce 8,1 kg.
Pri vážení nám rozhodcí naznacili, že máme nejaký pruser, ale moc se jim o tom nechtelo mluvit. Opet prišlo celé procesí a zacali nás drbat, protože jsme zdolávali s Pavlinem spolecne a runner byl na brehu, což se prý nesmí. A fakt se to nesmí, což jsme nevedeli, ale neznalost zkrátka neomlouvá. Uznali jsme chybu, ale tím to ješte neskoncilo…
16:00 – jedeme s Honzou na vodu prevést muj “zavírací prut”. Jsme zhruba v polovine zátoky a ze brehu na nám mává Pavlin, že má jízdu. Tryskove se vracíme zpet na breh, já vysedám, Pavlin nasedá a zacíná boj o další rybu. Proc jsme ji nedostali na breh me celkem šokovalo. Nejprve Pavlin zlomil prut! a  poté, když už kapra vc. obrovského trsu trávy vyruckoval po šokovce k hladine, se narovnal hácek. Jednalo se o rybu cca. 10 kg. Kurva!
Ok, stalo se a já se jal zavézt svuj “zavírák”. Na brehu cekal nejen Pavlin, ale i Andy Chambers a ocenil náš predchozí prohrešek nejen žlutou kartou, ale i penalizací ve forme odpoctu kapra s vahou 7,1 kg, což nás srazilo na dosavadních 39,9 kg. I to však zatím znamená prubežné první místo. Cekají nás tu krušné chvíle. Nejen, že po nás pujdou rozhodcí, ono na “mezinárodním mistovství Anglie”, jak se WCC v Anglii prezdívá,  není príliš populární, když vyhraje neaglický tým. Síly docházejí, a to jsme nespali jen 24 hodin a pokud to bude jezdit, bude hur. Celou dobu s krátkými prestávkami prší a v naší bagáži se již jen velmi težko bude hledat suché oblecení, zejména pak fusekle. Momentálne mám na nohách neoprenové ponožky, které jsem si nedávno zakoupil. Nohy se mi potí jaxsvina, ale jsou v teple, což je mnohem duležitejší.
JT zatím rybu nechytil, ale zato mu odešel motor. Ešpi s Márou již zdolali 2 metrové sumce, což však není bodovaná ryba. Milda si pripsal jen cejna. Karel Jakubuv dostal karase, takže opet nula bodou. Od ostatních zatím zprávy nedorazily.
Za celou KP mohu slíbit, že to nevzdáme a budeme makat až do konce!
Konec hlášení.

22:30 – jedeme s Honzou na vodu. Záběr přišel opět na Pavlinův prut z pařezového pole. Jsme už na šokovce, ale ouha, visíme v pařezu, a to natvrdo. Beru si do ruky kotvičku a ani nevím jak, ale na první hod jsem se trefil do vlasce za pařezem a vyručkoval jsem k lodi krásného řádkáče, který regulérně podjel někde pod kořenem pařezu. Jo, to je bomba! Pozdější vážení ukázalo 8,7 kg.
23:30 – opět jízda, hádejte odkud:-). Ryba si bere velké množství vlasce, který zmizel z cívky až do dna. Pink a naviják je prázný. Vztekle jsem zahodil Pavlinův prut do křoví, pak jsem ale ještě vytušil šanci a vyjel s Honzou rybu vykotvičkovat. Nedaří se, ale na cca. 10 pokus to přeci jen vyšlo. Ručkuji po vlasci až k pařezu, kde je vlasec pevně zaříznut, pár hodů kotvičkou a jedeme dál a k dalšímu pařezu, kde nás čeká totéž. Zrada, vlasec praská…. Kurva! Nevzdáváme to a dál křížujeme okolí pařezu a kotvičkujeme. Je-li vlasec zaseknutý napevno, musí nutně někde pokračovat. Trvalo to asi 20 minut, ale našli jsme ho! Jo, jedeme dál. Ryba urazila notnou vzdálenost od místa pokládky montáže. Získáváme metr po metru až jsme se po cca 400! metrech dostali do finále, které jsme bohužel prohráli – ryba už se osvobodila a my jen tupě zírali na prázdný háček. Zpět jsme dorazili až v 0:50, tedy hodinu dvacet minut po výjezdu. Masakr, který  nám však nalil novou energii do žil a značně zvýšil sebevědomí…

Středa / Wednesday 8.9.2010 – World Carp Classic zpravodajstvi 2010

02:00 – nesmělé pípnutí na můj prut, který je zavezen u druhého břehu. Swinger lehce spadnul, proto jsem tipoval na cejna a vyjel ho na vodu zdolat sám, aby si kluci aspoň trochu odpočinuli. Už jsem na místě a poté, co jsem vzal za vlasec, cítím mohutný kopanec, a to jistě ne od cejna. Za krátkou chvíli navádím do podběráku krásného šupíka 10,40 kg. Jsem v šoku, ale velice šťastný. Montáž ihned pokládám zpět na místo o kus vedle do 50 cm hloubky – u rákosí jsem tam totiž ve světle čelovky zahlédl kapra. Pavlin nevěří, co jsem to přivezl a já vlastně ještě také ne:-).
03:00 – záběr na prut umístěný v 50 cm hloubce. Prakticky jsem vytáhl podobného kapra, kterého jsem tam před hodinou viděl. 5,7 kg se prostě počítá….
03:45 –  s Honzou jedeme do pařeziště. Konečně máme kliku – ryba není zajetá v pařezu, ale namířila si to do hustých trav. Pomalu vycukám vlasec z travin a získávám další metry vlasce zpět na naviják. Už jsme na šokovce, ještě pár metrů a ….. Na hladině se udělal pěkný vír. Kontakt! Za chvilku si na břeh pyšně vezeme vysokého šupináče, který má 11 kg. Jo!
07:30 – pípanec na prut z mělčiny na druhé straně. Zdoláváme zatím naši nejmenší bodovanou rybu – lysečka 4,2 kg. I ten se však počítá.
Na břehu už na náš čekají rozhodčí, fotograf a kameraman a následuje tolik neoblíbená šaškárna.
Angláni odvedle měli dobrou noc – podařil se jim chytil kapr s neuvěřitelnou hmotností 26,4 kg a pak ještě cca 15 kg. Také bychom se už potřebovali trefit do větší ryby – chytáme, ale s čudloni se fakt nadřeme. Ale ono to jistě příjde….
Konec hlášení, jdu spát – jsem grogy.

 

12:20 – zpráva od Jardy Těšínského, že už má zase motor. Dnes se bude fakt hodit.
12:30 –  kluci jedou na vodu, ale ryba se bohužel v travinách osvobodila. Fouká silný vítr a pořadatelé již uvažují, že zakážou výjezd člunů na vodu, tak jako se to několikrát stalo loni.
14:30 – Pavlin opět předvedl své kulinářské schopnosti a vykouzlil skvělý Segedinský guláš. Po gulášku opět usínám jako mimino, noc byla dlouhá a ta dnešní bude ještě delší…
17:00 – návštěva Džeryho Džejkse, jak loni pořadatelé nazvali Jirku Jakeše:-).
Popíjíme kávu a přichází záběr zleva. Vyrážím s Honzou na vodu a za chvíli si hrdě přivážíme šupíka 5,5 kg. Čudloň, ale body! Je to druhá ryby, kterou se dnes podařilo zdolat v našem sektoru – tu první chytili Angláni odvedle a měla 2,6 kg.
18:00 – SMS od JT – Šuny zažil úžasnou hodinku a zdolal dva kapry – 21,6 kg a 19,9 kg!
19:00 – jedeme za rybou – prohráváme – mušličky velmi snadno přepraly 0,60 mm vlasec. Snažíme se ještě volný vlasec někde zachytit kotvičkou, ale je to marné…
Ostatní české týmy zatím nic….
20:45 – jízda na můj prut, který jsem vyvezl snad až do pr..le. Hustě prší, fouká vítr, ale pomalu ale jistě se blížime k rybě. Zdárně jsme překonali 2 krizová místa, kde byl vlasec zaseknutý v travách. Už jsem na šokovce a pomalu přizvedávám trs travin k hladině. Vytrhávám kousek po kousku, až náhle vidím záblesk rybího těla. Je tam! Konečně začíná souboj u hladiny. Vítězství – na naše konto si připisujeme šupináče 11,3 kg. Supéééér!
Konec hlášení – číháme na další rybu.

Čtvrtek / Thursday 9.9.2010 – World Carp Classic zpravodajstvi 2010

Včera v noci ještě dorazila SMS od JT, že Šuny udělal dalšího kapra – tentoktát kolem 16 kg.
4:15 – bodovaný kapřík 6,2 kg na Pavlinův prut. Opět drbačka s kotvičkou v pařezech, ale naštěstí s vítězným koncem. Vypadá to, že jedeme dle hesla” I pomalu se dají nasrat plné kalhoty”:-).
Již od včerejška jsme pod drobnohledem. Jakmile vyjedeme na vodu, okamžitě se “náhodou” u nás objeví rozhodčí, přičemž před do včerejška jsme je museli vyloženě nahánět. Připadá mi to, že čekají nebo spíš doufají, že uděláme chybu. To se ale nestane, Honza má dokonce při zdolávání ruce vždy nahoře, aby bylo pěkně vidět, že nikterak nezasahuje do zdolávání. Masakr, ale nevzdáme to!
07:00 – jízda na prut, který je vyvezen k protějšímu břehu. Ryba je zajetá hluboko v hustých travách, ale postupně uvolňujeme vlasec. Už je ryba na kontakt. Jo, další body! Šupík má 7,4 kg. Rozhodčí už čeká na břehu – asi šel náhodou kolem:-).
Už bychom potřebovali bouchnout něco většího, aby skóre jednorázově a výrazněji poskočilo.
Je to tu pro nás nová zkušenost. Nikdo z nás nikdy nepoužíval tak brutální sestavy jako tady – 30 m šokáče 0,60 mm a návazec z Quicksilveru 45 lb. Pavlin používá háky vel. 4 a 2, já jsem dokonce přitvrdil až na Gotzilu od BLB – to už je spíš kotva, ale ke dvěma kuličkám boilies 24 mm se to jeví být celkem přiměřené:-).
Co se děje na druhé straně jezera, to ovlivnit nemůžeme, proto se staráme jen o to, abychom měli pravidelně záběry, a aby procento zdolaných ryb bylo co nejvyšší.
Fotky z dnešního rána zveřejníme až ve večerní pravidelné dávce emocí:-) Tak ne, právě dorazili milostivě rozhodčí, takže fotky jsou a vřele doporučuji, ať je vidět jaká je tady nálada :)…
Konec hlášení.

První den, kdy jsme za denního světla neudělali ani záběr, totéž však platí v celém našem sektoru, takže není třeba se jakkoliv plašit. Přemýšleli jsme, co změnit, abychom rozhýbali ryby. Moc možností není, ale přeci jen jsme zkusili rozkrmit jedno místo u trav – necháme ho do zítra odpočinout a pak se uvidí, jestli přinese úspěch. Doufám, věřím… Zatím tedy nic neměníme a nepanikaříme. Odpoledne kolem nás prošla bouřka, takže je možné, že se ryby potřebují vyrovnat s náhlými změnami tlaku – uvidíme.
Pozitivní na dnešním dni bylo to, že jsme se dobře prospali a načerpali tolik potřebné síly.
Pavlin opět řádí – k obědu byla krkovice na grilu, k odpolední svačince připravil pálivou, kyselou polévku s krevetami (čínská kuchyně) a k večeři se právě chystá Kund pao – speciální úprava Kung paa dle Pavlinovy receptury:-) Ani nechci vědět, co do toho sype:-)
Náš jazyk značně hrubne, absence ženského faktoru zde začíná být velmi patrná. Jediný, kdo se tu však červená jsou křemenáči, kteří nám rostou přímo za bivakem:-).
Celé odpoledne jsme se dohadovali, kdo má většího ptáka. Vyhrál Pavlin – viz fotogalerie pod reportem:-)
Mik během dne chytil několik trofejních perlínů. U JT na ostrově se chytili jen 3 sumci a štika.
SMS od Petra Čuboně: “Tady nic. Kromě pár návštěv a pár litrů alkoholu taky nic. takže čekáme, že se to rozjezdí. Jinak Ukrajinci vedle chytili sumce 150 cm. A my tak opici:-)”
Ostatním Čechům a Slovákům se také nedaří, s výjimkou Šunyho, o jehož úlovcích jsem psal včera.
Konec hlášení

Pátek / Friday 10.9.2010 – World Carp Classic zpravodajstvi 2010

Zklamání, skepse, drobné hádky a snaha něco vymyslet. Už celých 24 hodin jsme bez záběru. V našem sektoru chytili Angláni vedle nás kapříka 5,5 kg, ačkoliv Pavlin stresil, že byli v noci 5x na vodě. Pavlin se včera večer posadil do člunu, sežral kus melouna, vypil pár deci Jima Beama a ráno byl zas chytrej jaxviňa. Ranní názorová výměna mezi Honzou a Pavlinem. Ačkoliv se to zdálo drsné, věděl jsem, že to není nic, co by výrazně překračovalo meze normálu:-). Převezli jsme 3 ze 4  prutů, z toho jeden na místo, které jsme včera rozkrmili a chtěli ho prubnout až dnes.
Nečekaná návštěva – Martin ze Žďáru n/S, který tu ve Francii pracuje, se prostě jen přijel podívat, jak se daří českým barvám. Prý tu s námi počká na poledňáka.
10:00 – jedeme za rybou na ten nový flek – když jsem poprvé zahlédl rybu, myslel jsem, že je to malý kapřík. Nebyl – byl to karas jako kráva – cca 55 cm! Takového jsem v životě neviděl. Znovu jsme položili montáž na to samé místo a jeli zpět na břeh.
11:10 – regulérní jízda na čerstvě zavezený prut. Teď jsem si jistý, že je to kapr. Pomalu se blížíme, překonáváme dvě krizová místa, kde je vlasec zaseknutý v travách. Poslední trs – snad. Ryba vyjíždí ven z trav, ale pořád se drží u dna. Když jsem ji zahlédl, tak jsem si málem stříknul do textilu – lysec jako kráva.  Hlavně nic nepokazit. Jóóóóóó, zařval jsem si na celé jezero. V podběráku právě přistál mohutný lysec. Adrenalin a endorfin se mnou i Honzou mlátí jako prase! Rychle přikrmuje a znovu pokládáme montáž a hurá zpět na břeh, teď však vítězně! Ofiko vážení – lysec má úžasných 18,1 kg! Jóóó!!! Konečně větší ryba.
Pavlin je na koni – on našel místo a zakrmil. Myslím, že s ním už do konce závodů nevydržime:-).
Na první flek už asi nemáme, Angláni na Indyline 2 ráno nachytali dalších 50 kg… Zatím držíme druhý flek a děláme vše, aby to klaplo! Ještě jedno info: tým BoelBaits lapli aktuálně největší rybu závodu – kapr přes 27kg.
Konec hlášení – další pravidelná dávka emocí večer či v noci.

Odpoledne ubíhalo velmi klidne a pohodove – chytili jsme velkou rybu, která nám dopomohla k vetšímu klidu a znacne nás psychicky podporila.
Kafícko, trochu spánku, zkrátka pohoda.
18:00 –  padák na prut od druhého brehu. Jedeme na vodu, ale nic tam není.
18:30 – sotva jsem usadil prut do pípáku, tak je tu jízda z místa, odkud prišel dopolední lysec. Ryba si vzala pomerne dost vlasce, ale celkem v klidu se nám ho darí dostávat zpet na cívku. Postupne vyškubávám vlasec z travin a vlastne posledních cca 50 m nedelám nic jiného. Vlasec jde kolmo do vody a já pomalu zvedám veliký trs travin k hladine. Najednou mi vlasec utíká mezi prsty a bzzzzzzzz, jecí brzda navijáku. Je tam! Zatím se rybe nechce k hladine a krouží pod lodí. Najednou jsem zahlédl telo lysce…. Ríkám Honzovi: “Ty vole, ten je ješte vetší než ten minulej”. Tri mohutné výpady, podberák pekne pod rybu a je náš! Jóóóóó, rvali jsme s Honzou na celé jezero a radostí krepcili ve clunu. Snažím se dostat podberák do lodi, ale na první pokus rybu ani nezvednu. Musím hodne zabrat, a pak už to jde. Je to lysec jako hovado, takovou rybu jsem v živote ješte nevidel! Nepokládáme ani montáž a valíme ke brehu. Všichni o nás už vedí, takže na brehu už je rozhodcí i naši konkurenti z okolních týmu a i Michal Kucera, kterému to nedalo a naklusal s kamerou i  fotákem.
Ofiko vážení a focení – kapr má neuveritelných 24,1 kg! Prijímáme gratulace od všech, co tu jsou, a že tu skoro stojí ve fronte:-). Zpráva se šírí rychlostí blesku a chodí nám jedna SMS za druhou.
Lomcují námi obrovské emoce, a to víc než hodinu. Uklidnuje nás až Pavlinuv bramborák, který už stihli ochutnat i Angláni odvedle – prý se tomu u nich ríká hashbrown. Spokojene si pomlaskávají a zapíjí to výborným Svijanským mázem.
19:45 – jízda od druhého brehu. Krátce poté, co sedneme do clunu je jasné, že tohle ryba nebyla. Vlasec smeruje zcela mimo puvodní smer, a to podél našeho brehu. Muže za to labut.
20:30  – je zavezeno a konecne se bramboráky dostávají i na me i Honzu. Je to luxus, což se ostatne již predem ocekávalo:-).
Takže jak si stojíme. Máme nachytáno neco kolem 150 kg. Na první flek to asi nebude, ale dokud to leží ve vode, tak šance žije. Tým Indyline 2 má doposud 210 kg….  Na tým za námi máme náskok pres 60 kg, což je velmi nadejné…
Sektorové vítezství nám by již uniknout nemelo. V souteži týmu zatím vedeme, a to o 30 kg – tohle ješte bude boj.
Do konce WCC zbýva již jen pouhých 10 hodin (konec zítra v 7:00) a za tu dobu se muže stát cokoliv, a to dokonce i relativne nemožné…  Držte nám palce – budeme to ješte hodne potrebovat!
Ozveme se ješte zítra dopoledne s reportem z poslední noci a pak už až po vyhlášení vítezu.
Konec hlášení.

Sobota / Saturday 11.9.2010 – World Carp Classic zpravodajstvi 2010

07:00             oficiální ukončení soutěže  /  local time End of the competition
07:00 – 13:00    přesun soutěžících do hlavní budovy, předávání cen  /  Anglers to return to HQ for prize giving
13:30 – 15:00    oficiální předávání cen, závěrečná ceremonie  /  Official prize giving & Closing Ceremonies
15:00 +            fotografie výherců se sponzory  /  Winners official photo shoot with sponsors

5:00 – zvoní budík a Pavlin si opravdu obléká holínky.
5:15 – jízda z “místa králů”. Tak to je fakt síla, Pavlin se sekl jen o slabou čtvrthodinku:-). Neuvěřitelné.
Kluci razí na vodu a jsou tam velmi dlouho. Káva, kterou jsem zatím uvařil, už stihla vychladnout. Když se vrací, slyším pláckutí ryby v podložce. Vezou rybu!
Není to nic velkého, ale jsou to cenné body.
Když si jel Pavlin zdolat tuto pravděpodobně poslední rybu závodu, tak jsem si teprve uvědomil, jak dlouho celá akce zdolání jedné jediné ryby trvá. Když je člověk na vodě, tak si to ani neuvědomí.
Většinu ryb jsem zdolával já, protože má úspěšnost dovedení ryby až do podběráku byla mnohem vyšší než Pavlinova. Pavlin je týmový hráč a tím, že se ve prospěch celkového úspěchu vzdal možnosti požitku ze zdolávání ryb, to jen dokázal. Vážení ukazuje, že lysec má 8,6 kg (jediná ryby za noc v sektoru), což zvyšuje naše skóre na krásných 161,1 kg, čímž jsme se dostali na vysněný průměr 40 kg/den! Tohle prostě musí na bednu stačit… Sektor je už absolutní jistotou.
7:00 -světlice letí a rozhodčí oznamují, že je po všem.
Nastává nejméně oblíbená část celé rybařiny – balení. Strávili jsme týden v močále po kotníky v řídkém bahně a na oblečení, vybavení i člunu je to velmi zvát. Bahno, bahno, bahno – takový detail však nemůže v žádném případě zkazit pocit z dobře odvedené práce.
Konec hlášení. Odpoledne se ozveme po vyhlášení vítězů.

Centrála je již zarovnaná v autě, proto to vezmu jen velmi krátkce.
Nakonec jsme skutečně uhráli fantastické 2. místo! Nychytali jsme 160,1 kg, první Angláni udělali 216 kg, třetí, taktéž Angláni, pak 106 kg. Velkým zklamáním pro nás všechny bylo, že jsme nakonec prohráli soutěž týmu a se ztrátou pouhých 6 kg jsme skončili druzí, což je sice hezké, ale taková malá ztráta prostě mrzí. Vyhráli Litevci, u nichž se dařilo chytal ryby hned dvěma týmů, kdežto my jsme to táhli sami.
Největší chycená ryba závodu měla 27,4 kg a chytili ji borci ze slovenského Boel Baitsu.
Konec hlášení, valíme domů:-)
V pondělí vše popíšeme detailněji a také shrneme celý průběh WCC 2010.

Good bye Madine!

Vyhlášení vítězů
Výsledky  jsem sice oznámil už v sobotu, přesto bych rád napsal pár řádků o vyhlášení vítězů, dá-li se to tak nazvat.
Celý ceremoniál měl začít v 13:30. Ve 14:30 začali pořadatelé shromažďovat zbytek přítomných (mnoho závodníků již bylo na cestě domů), tak aby o 15 minut později vše mohlo konečně propuknout. Žádná změna proti loňsku, no budiž…
Změny v udělování cen proti minulému ročníků:
1)    kdo je na bedně, tak bere jen cenu za bednu, ačkoliv vyhrál i sektor, př. největší rybu.
2)    Největší rybu sektoru bere ten, kdo není na bedně ani nevyhrál sektor. Tzn. v našem sektoru vyhrál největší rybu tým, který defacto chytil až 3. největší rybu sektoru – největší měli Angláni, druhou pak my a třetí Belgičané. Jelikož my jsme však uhráli bednu, tím pádem sektorové vítězství padlo na Anglány, kteří tedy nemohli brát další cenu a tak ji přenechali Belgičanům…. Tohle považuji za nefér. Největší ryba sektoru je prostě ta největší a žádné předávání dál… Nechápu.  Díky této zvrhlé struktuře dokonce došlo k tomu, že se největší ryba v sektorech CC Moore a Carplove losovala. Masakr….

Pak už to šlapalo, jak na běžícím páse.
Šup na pódium, rychlá fotka a vypadni. Nikdo si nepřebíral ceny, ty se měly vyzvednout až na závěr. Díky tomu to vypadalo, že nikdo nic nevyhrál a naopak po vyhlášení to tam vypadalo jako na vietnamském tržišti, přičemž celý „výdej zboží“ byl značně chaotický a nekoordinovaný. Hnus.
Celá tahle procedura byla nedůstojná slavnostnosti tohoto okamžiku. Nevím, ale konkrétně vyhlášení vítězů  by mělo být tím nejkrásnějším a nejpůsobivějším na celé akci. No, evidentně se to nepovedlo.
Nevím, jak je to možné, ale pořadatelé závodů u nás většinou reagují na podněty z minulých let a snaží se nedělat stejné chyby znovu. Angláni to  mají zcela evidentně na háku…

Závěr, shrnutí
Pavlin dobře nalosoval, a to byl zkrátka ten pravý předpoklad pro příjemně strávený týden.
Chytali jsme v zátoce, která byla zarostlá vodní travou, a aby toho nebylo málo, tak na dně byla spousta pařezů, obrostlých ostrými slávičkami.
Chvilku nám trvalo než jsme přišli na to, jak dostat ryby ven z vody, ale je důležité, že se nám to podařilo.
Hráli jsme jako jeden tým. Ukázalo se, že táhnout za jeden provaz se opravdu vyplatí.

Pavlin – kromě toho, že se staral o naše žaludky, musím vyzvednout jeden velmi nesobecký čin, který si zaslouží velkého uznání. Poté, co ztratil při zdolávání 3. rybu v řadě, přenechal všechny další zdolávačky mně, čím se nám podařilo snížit ztrátovost na minimum. Díky Pavline! Pavlinův příspěvek k úspěchu týmu spočíval i tom, že vyhledal a zakrmil místo, odkud jsme v pátek vylovili kapry 18,1 a 24,1 kg. Slíbil mi sice šestadvacítku, ale už jsem mu odpustil? 🙂

Honza – obvykle ne příliš aktivní (nechci použít slovo lenoch 🙂 ). Makal na lodi, až si z toho udělal na prdeli mozol, a to beze srandy! Neúnavně na kole naháněl rozhodčí a také zajišťoval „spojení“ s dalšími českými týmy na našem břehu. K tomu ještě zvládal zajišťovat přenos dat do Čech a všechny důležité okamžiky zachycovat na kameru. Kdykoliv jsem ho však v noci tahal z bivaku, tak byl na přesdržku? 🙂

Miras – fotograf, pisálek, neúnavný entuziastik… Neděli před závodem věnoval poznávání revíru, při losu tedy okamžitě věděl, do čeho jdeme a že je to “ono”.. Kamínek v mozaice týmu… Pavlin vybral flek, Honza tam Mirase odvezl a on rybu dostal do podběráku… 🙂

V pařezech jsme používali doslova brutální sestavu z 0,60 mm vlasce a návazce z 45 lb Quicksilveru, ale ani to leckdy nestačilo. Brutus…
Celkově jsme chytili 16 ryb o celkové váze 161,1 kg. Jednoho dalšího kapra 7,1 nám pořadatelé diskvalifikovali, což bohužel rozhodlo o tom, že jsme týmovou soutěž prohráli o 6 kg?.
Je zvláštní, že jsme chytali buď lysce nebo šupíky. Žádný den jsme nechytali lysce a šupináče zároveň, vždy to bylo buď to či ono. Celkem zajímavé.

Závěrem bychom rádi poděkovali všem, co nám drželi palce a podporovali naše snažení. Speciální dík patří i Jardovi Těšínskému, který nás neúnavně informoval formou SMS o dění na velkém ostrově, ačkoliv to s vysokou teplotou asi nebylo nic příjemného.

A plány?
Prostě nejsou… Honza se rozhodl, že do toho znova už nejde, já zvažuji totéž a Pavlin zvažuje totéž, co já?. Možná někdo z nás vyměkne, kdo ví….