Před rokem jsme si v půli listopadu vyrazili s Honzou a mým synkem Mírou na ryby s cílem pochytat kapříky a snad i nějaké ty dravce. To se nám tehdy také podařilo. O povedené rybačce se dozvěděli i naši kamarádi, slovo dalo slovo a letos jsme podzimní rybačku povýšili na společné pochytání se soutěžním podtextem “Všechnobraní 2015”. Vymyslel jsem to tak, že si dáme soutěž o největšího „univerzála“. Týmy mají libovolný počet členů a své místo si vyberou po příjezdu k rybníku. Cílem je pochytat, co nejvíce druhů ryb  – co druh, to bod. Bonusový bodík lze získat za největší chycenou rybu od daného druhu ze všech soutěžících. V případě rovnosti bodů vyhrává tým, který má chyceného většího perlína (netušil jsem, jak se mi toto pravidlo vymstí hned v prvním ročníkuJ). Hraje se o čest, slávu a lahvinku Bohemky. Na břehu se nás nakonec sešlo 7 týmů a mohlo se začít. Chytačka od čtvrtka až do neděle.

.Hned od příjezdu se počasí čím dál tím více kazilo, co se však nekazilo, byla nálada. Sem tam, se chytila i nějaká ta ryba, i když žádná hitparáda to nebyla. Zpestřením bylo i několik návštěv, kterými nás poctili naši kamarádi.

Já jsem měl za parťáky Honzu, synka Míru a jeho kamaráda Pavlíka. Chlapci měli za úkol chytit na bič plotici a perlína a uvláčet okouna, štiku a třeba i candáta. Já a Honza jsme se pokoušeli chytit na položenou kapra, lína, cejna, karasa a dá-li sv. Petr, tak možná i amura. Skoro celou sobotu lilo jako z konve. Ještě odpoledne jsme měli na svém kontě jen plotici, kapra a pár malých štiček. K večer, když přestalo pršet, přidali jsme ještě okouna, cejna a perlína (jeden jediný, kterého jsme chytili). Doufal jsem ještě v lína a karasa, zůstalo však jen u přání. Snad získáme nějaký bonusový bodík za největší rybu od druhu….

V neděli ráno jsem poslal chlapce s vláčáky na vedlejší flek, aby se mi tu nemotali při balení. Za chvíli slyším řev:“ Tati, máme velikou štiku!“ Nu dobrá, vzal jsem foťák a v klidu kráčel k chlapcům. Včera totiž „ta jejich veliká štika“ měla sotva 50cm. Nespěchal jsem… Pak však slyším, jak ječí oba kluci: „Rychle, ta štika se nevejde do podběráku!“ Popoběhl jsem a nestačil se divit – v podběráku byla štika jako tele – resp. v podběráku byl ocas a tělo štiky, hlava přečuhovala ven, naštěstí směrem ke břehu. Odhodil jsem foťák, štiku čapnul kolem hlavy a vynesl ji na břeh. Pár fotek šťastných lovců a pak už jen vypuštění krokodýla zpět do svého živlu. Štika měřila 95cm a nechala se přelstít prachobyčejnou rotačkou za pár kaček. Nu, dobrá práce chlapci! Tímto silným zážitkem jsme také zakončili naši společnou rybačku a už zbývalo jen spočítat výsledky a vyrazit domů.

Pořadí Tým Druhů ryb Bonusové body Body – celkem
1. Bóďa+Jarda A. 5 3 8
2. Miras+Honza+kluci 6 2 8
3. Ruda+Dědek 7 0 7
4. Pavlin+Tomáš 6 1 7
5. Valenťáci 4 1 5
6. Jirka+Vláďa+Olda+Vojta 4 0 4
7. Karel+Honza 4 0 4

 

Celkem se chytilo 7 druhů ryb: kapr (nej. 91cm), okoun (45cm), cejn (56cm), perlín (24cm), štika (95cm), lín (50cm), plotice (29cm).

Skončili jsme druzí o menšího perlína, což je v pořádku. Co však nepochopím je, na co Bóďa s Jardou chytili toho svého – na nesmyslnou kombinaci tygřáku, korku a pelety:-).

Je to za námi, formát akce se osvědčil, proto není důvod nedat si to na přesrok znovu.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Sdílejte
Předchozí článekFamily Cup 2015
Další článekSraz Kapří pohody 2016
mm
Fotograf, pisálek, neúnavný entuziastik, komunikátor… Neustále se snažím posouvat své (i společné) hranice, v rámci možností, co možná nejdál :)

BEZ KOMENTÁŘE

ZANECHAT ODPOVĚĎ