fotogalerie

Pátek

Původní plány byly jiné – měli jsme jet s Honzou na Lipno vláčet, ale vzhledem k tomu, že předpověď počasí byla tak nezvykle pozitivní, tak jsme se rozhodli vypustit hon na dravce a pokusit se ještě polapit nějakého kapříka. Cílem naší výpravy bylo Labe, ale bohužel nebylo chytatelné vzhledem k příliš silnému proudu, další možností byla Probošťská jezera, která však byla obsazená podobnými šílenci jako jsme my. Jeden telefonát kamarádovi a je jasné, kam razíme, bude to premiéra – pražská Vltava. Neznámá voda, ale nová výzva. V poledne nabírám Honzu v Benátkách, za chvíli už o pár kilometrů dál u Pavlina nakládáme pramičku a jedééém. Za hodinku jsme už v Praze a cílová navigace probíhá už jen po telefonu. Trochu jsem znejistěl, když jsme měli projet dvojitým zákazem vjezdu, avšak instrukce kámoše na telefonu byla jasná: „Na nějakou ceduli se vyser a jeď“, a tak jsem se na tu ceduli vysral a jel… Za dalších pět minut jsme na místě a pomalu začínáme vykládat bagáž. A je tu šok – po cestě, kterou jsme přijeli, se blíží policejní auto… A jsme v prdeli… A nebyli jsme… Policie nás minula, aniž by třeba jen přibrzdila, uffff. Spouštíme pramičku na vodu, zprovozňujeme sonar a razíme na vodu. Před námi u břehu je koryto s hloubkou 3,5 m a poté zhruba v 1/3 řeky velký, košatý, potopený strom ve dvoumetrové hloubce. Super… Nesnažíme se nahazovat, hodláme naše montáže položit blízko stromu, takže zavážka bude rozhodně na místě. Honza sází na boilies sladká kukuřice od Carp Devil Bait a na krvavý pomeranč od Mikbaits, já na kombinaci kuličky krvavého pomeranče s půlkou plovoučky s příchutí ananasu a na kuličku belachanu. Je zavezeno a teď už vše záleží jen na svatém Petrovi… Čas příjemně ubíhá a už v 19:00 je tu první klasická jízda na belachan. Musím rybu ihned otočit – chytám příliš blízko stromu. To se mi daří a zdolávání probíhá hladce – ryba ani moc nebojuje. Překvapení nastává u břehu, když vidím, že nezdolávám žádného dorostence, ale krásně vysokého šupináče. Jo! Ryba je v podběráku a vynáším ji na břeh na podložku. Takhle stavěnou rybu jsem už hodně dlouhou neviděl – ryba má neuvěřitelných 8,2 kg při délce pouhých 63 cm! Podobně stavěnou rybu jsem chytil pouze jednou (66 cm a 9,5 kg). Nevěřím a znovu převažuji. Váha je v pořádku, naměřené hodnoty také. Honza pronáší památnou větu: “Ten kapr je jako já – hlava, velký břicho a krátkej vocas“… Pár fotek a pak už jen krásné vzpomínky… Kecáme, popíjíme grog ze slivovice (rum došel…) a je nám fajn… Jdeme spát – Honza zalézá do auta, já hodlám spát na lehátku venku – mají být sice pouhé dva stupně, ale věřím svému oblečení…

Sobota

1:00 – budí mě záběr na pomeranč s ananasem – zasekávám a rychle navíjím, abych dostal rybu z větví – daří se to a za chvílí podebírám dalšího krásně stavěného šupíka. Tenhle je menší, ale stejně krásný – 58 cm a 5 kg. S pomocí Honzy znovu zavážím a spokojeně uléhám na lehátko… Vstáváme kolem deváté a dnešní den zahajujeme porcí míchaných vajíček se slaninou a hrnkem kávy. Je mlha, sychravo a chladno, přesto krásně… Honza, který je zatím bez záběru, přebíjí na kuličku tutti-frutti a polovinou jahodové plovoučky od Richworth, na druhém prutu ponechává plovoucí pomeranč. Já nemám zatím důvod cokoliv měnit… Den ubíhá a nic se neděje. Kecáme s domorodcem a zjišťujeme další info o místní lokalitě. Kolem 14:30 se zvedá mlha a najednou je krásně slunečno a také teplo. Náááádhera. Bohužel do západu slunce zbývají necelé dvě hodinky a poté silně přikosuje. Honza se snaží udělat pro úspěch maximum a rozhoduje se oba pruty zavést ke druhému břehu na rozhraní proudu a tišiny. Je čas na slivovicový grog… Nic se neděje, a tak jdeme už po osmé hodině spát – důvodem je možná i fakt, že teplota klesla na 3 stupně. Nechci ani vědět, jak bude zítra ráno… 23:00 – záběr na pomeranč s ananasem. Po několika otočkách navijáku visím… Sedám do lodě a snažím se rybu vyprostit. Není co vyprošťovat , kapr už tam není... Budím Honzu a s jeho pomocí znovu zavážím, tentokrát asi 20 m za potopený strom. Ananas došel, proto nastražuji jen pomeranč.

Neděle

5:00 – jízda na pomeranč – měním taktiku – po záseku povoluji vlasec a makám na lodi za rybou. Bohužel ryba věděla kam jet a je už ve větvích. Snažím se vyprostit vlasec, ale nedaří se mi to. V tom vidím lysce odhadem 50-60 cm, jak se snaží zbavit mého háčku. Kapr pravděpodobně projel pod kmenem a vyjel na druhé straně. Vidím rybu, ale nejsem schopen ji dostat do podběráku. Snažím se kapra podebrat, ale nejde to. Po chvíli se ryba vypíná a je fuč… Znovu budím Honzu a zavážím. 8:00 – ranní káva, dojezení zbytku zásob a balení cajku. Máme to za sebou a razíme domů…

Miras

Rekapitulace: Nemohu říci nic jiného než maximální spokojenost. 4 záběry za víkend od vcelku slušných ryb v půlce listopadu, toho si skutečně velice cením. Na břeh jsem dostal kapry 8,2 a 5 kg + dvě ryby jsem ztratil ve vázce. Honza bohužel vyšel na prázdno, ale zase na druhou stranu má letos chycenou větší rybu než já…