Před časem jsme s Honzou a Pavlinem naplánovali pravděpodobně poslední, letošní výpravu za kapry. Pavlinovi se to však nehodilo do rodinného harmonogramu, proto jsme s Honzou vyrazili sami. Cílem je rybník nedaleko Mimoně. Povolenky Honza zajistil v předstihu, proto nám nic nebránilo v klidu vyrazit.

Čtvrtek
V 17:00 vyrážíme od Pavlina i s lodí na střeše. Následuje hodinová zastávka u Mika, pokec a nafasování method mixu (ořechový hurikán) a nějakých těch kuliček. V 19:00 jsme už na místě. Není tu ani živáčka, ba ani mrtváčka a jen skřehotání bažantů ruší jinak ničím nerušený klid :). Stavíme bivak a nahazujeme pruty jen tak na blind – podrobný průzkum a zmapování dna proběhne až zítra za denního světla. Přituhuje a přituhuje, proto kolem desáté zalézáme do spacáků.

Pátek
Očekávali jsme  klidnou noc bez záběrů, opak byl však pravdou – mně se podařilo na břeh dostat 2 čudloně kolem  35 cm, jednoho kapříka  45 cm a jednoho lehce přes 50 cm.  Honzovi se tolik nedařilo a ulovil jen jednoho pětatřicátníka. Na žádost správce rybníka jsme menší ryby sakovali k následnému transportu do chovného rybníka.
V noci pěkně mrzlo ( -5ºC), takže každá akce znamenala vyvětrání spacáku, což nebylo příliš příjemné. Ráno vyrážím na vodu a prokrmuji námi zvolené loviště rozvařenou pšenicí, řepkou, method mixed a peletami.  Po ranní kávě dorazil správce Michal se svým kamarádem hajným – prima pokec s příjemnými lidmi. Odpoledne se věnuji vláčce s cílem pokusit se ulovit některou z místních štik. Bohužel se mi nevede dle přestav a daří se mi zatnout woblera jen do dvou kudliček kolem 40 cm. Dokonce jsem i daně zaplatil – přišel jsem o jednoho woblera:). Honza se snažil feedrovat, ale kromě jedné plotice nic nechytil – celkem zklamání.
Den tak nějak uběhl ani nevím jak a před námi byla druhá, mrazivá noc. Do půlnoci jsem měl jen jeden záběr od šupináče 60 cm a Honza také jeden od kapříka cca. 45 cm.

Sobota
Od půlnoci do rána činilo Honzovo skóre nula a moje 1 (kapřík 35 cm), takže nic moc. Spíš tedy nic než moc. 9:20 – píííííp na můj pravý prut – je to šupík 60 cm – super, konečně ryba za denního světla! Pár fotek a plav.  Jelikož právě chycený kapřík byl důvodem, který nás vyhnal z vyhřátých spacáků, tak až teprve teď si vaříme ranní kávu a vychutnáváme si krásné, mrazivé ráno. Po kávičce jdu zkusit štěstí s vláčákem – tentokrát však nasazuji malého, okouního zabijáka s pracovním názvem „zelený vibrátor“ (malý, zelený wobler od Ugly Duckling). Bohužel opět čisté zero.  13:20 – záběr na můj prut a další šedesátka na břehu. Následuje dovaření záběrem přerušeného oběda (brambory s nivou). Mňam. Po obědě jdu zase vláčet (štiky)  a Honza se opět věnuje feederu. Kousek od hráze se mi daří přimět k záběru pěknou zubatku 65 cm – zabrala na mého favorita – woblera od Rapaly v barvě SB. Bohužel to byl jediný záběr mého dvouhodinového snažení. Honza zopakoval včerejší výsledek a  na břeh dostal jednu plotici. Po západu slunce opět brutálně přituhuje a teplota vzduchu se rychle blíží k nule. Už v 18:30 zalézáme do spacáků a Honza v rádiu přelaďuje na Radiožurnál. 20:05 – v rádiu zpívá Lucka Bílá, když se ozve nesmělé pípnutí na peletu. Vybíhám z bivaku a sleduji, jak se swinger pohne o cenťák nahoru a pak zase o cenťák spadne dolů. Přisekávám a začínám zdolávat. Mám pocit, že mám na prutu čudloně, kterého táhnu spolu s nějakou vázkou, protože ryba sebou občas cukne, ale to je asi tak vše. Po pár metrech jsem však vyveden z omylu, kdy si ryba bere z navijáku metry vlasce. Honza je již připraven s podběrákem a oba čekáme, až se kapřík ukáže. Wow – je to lysec jako kráva! Ještě pár menších výpadů a nechává se poměrně snadlo navést do podběráku. Yes, yes, yes! Na podložce leží lysec, který zaplňuje její velkou část. Délka 79 cm a váha 14 kg! Později se ukázalo, že je to kapr, kterého zde vysadili před několika týdny a je největší rybou rybníka! Tenkrát mu však navážili 16 kg. Lysec tedy buď zhubl nebo mi blbě váží váha. Ať je to tak nebo tak, má radost je veliká a není nic, co by mi ji mohlo zkazit – už vůbec ne nějaké to kilo sem, kilo tam :). Honza fotí a za pár okamžiků pouští rybu zpět do vody, má totiž narozdíl ode mě na nohách holínky a může tedy rybu zanést do větší hloubky.
Kdyby mě někdo v tu dobu viděl, jsem si jist, že by si byl ochoten vsadit, že jsem pod vlivem drog. Žádná tráva, žádnej koks, pouze a jen endorfin byl tím, co mnou momentálně mávalo:).
Znovu nahazuji a zalézám do bivaku. Krátce na to zdolává Honza kapříka 45 cm. Do půlnoci mám ještě dva záběry – kapříci 35 a 60 cm.

Neděle
Do rána mě ze spacáku vyhnali ještě  2 záběry – jeden kapřík sakovací velikosti a další ryba, která mi přefikla návazec v půli. Ráno začínáme chtě nechtě balit. Tento nemilý proces nám zpříjemňuje návštěva správce, kterému vracíme povolenky a dozvídáme se, že jsme patrně poslední, kdo tento revír letos navštívil, neboť za týden tu končí sezóna a další rybáři už nejsou hlášeni. Krátce po jeho odchodu mám ještě poslední jízdu, která však končí předřením vlasce o nějakou z vázek. V poledne máme dobaleno a jedeme domů.

fotogalerie

Rekapitulace:
Tentokrát jsem Honzu přechytal poměrem 12:3 – patrně sv. Petr rozhodl o tom, že vykompenzuje naši výpravu z r. 2007, kdy jsem dostal od Honzy na prdel poměrem 10:1 :-). Největší ryba výpravy – lysec 14 kg, dostal jméno Albert, jelikož právě na svátek Alberta byl prvně uloven. Suverénně nejúspěšnější nástrahou byla Tulošova peleta nadlehčená kouskem plovoučky, pár ryb se chytilo na panáčka (většinou s ananasovou plovoučkou) a jen několik málo ryb na klasické boilies na dno, ať už bylo obaleno těstem nebo ne. Ryby se čas do času dokonce ukazovaly na hladině, což je na tuto roční dobu celkem zvláštní. Honzova feedrovačka skončila ulovením pouhých 2 plotic, moje vláčka pak ulovením 2 malých štiček a jedné 65 cm + utržením woblera za 2 stovky. Jako pozitivum této výpravy vidím i pěkné, byť zejména v noci chladné počasí a také skutečnost, že jsme byli na celém rybníku úplně sami.

Miras