Sobota
Přestože byla venku kosa jak v Rusku, vyrazil jsem letos poprvé na Labe a poprvé letos k vodě se synkem Mírou.
Po příjezdu k vodě jsem se celkem zhrozil – voda byla zakalená, zvednutá a nesla s sebou spoustu bordelu. Jelikož není kam jinam jet, zůstáváme na místě a budeme chytat podél břehu.
Bivak postaven, pruty nahozeny.
Synek má o zábavu postaráno – snaží se kobrou dostat do vody nějaké kuličky a na nějaký 20. pokus se mu to i daří?. Prokrmujeme také krmítkovkou místo tak 4-5 m od břehu, kde se bude Míra snažit chytat na splávek nějaké čudly. Přestože neberou ani čudly ani kapři, tak den příjemné ubíhá. V podvečer přijíždí Pavlin, který nám bude až do zítřka dělat společnost.
Na přání mlaďase jsou k večeři těstoviny s máslem a cukrem. Nevěřil bych, že tak malej kluk jich do sebe může tolik nasoukat. To ještě však nebylo vše – o 2 hodiny později si Míra poručil ještě repete?.
Za soumraku nás navštívila dokonce i rybářská stráž. Chlapík byl maximálně v pohodě a opravdu dobře jsme si s ním pokecali.
Den pozvolna přechází v noc a malej Miras zkouší štěstí se žížalou na háčku, ve snaze ulovit úhoře. Přestože měl 2 pěkné záběry, vždy sekl do prázdna. Neudělal žádnou chybu, sekal bych ve stejný okamžik, jen to prostě nevyšlo?. Nevadí…
Je už noc, skoro deset hodin a proto Míra celý unavený zalézá do spacáku a já asi hodinu po něm.

Neděle
5:15 – píííííííp a je to taky – jízda jako prase. Zasekávám a cítím, že ačkoliv je ryba na háčku, tak vlasec je někde zaseknutý ve stulíkách. Nezbývá nic jiného, než chtěnechtě vlézt do vody a pokusit se rybu uvolnit. Jsem nahatý natošup a lezu do ledového Labe. Brodím se stulíky, ale na místo, kde visí vlasec nedosáhnu  - není to totiž zaseknuté ve stulíku, ale někde v korytě, kde už nestačím. Naštěstí se mi daří vlasec uvolnit pocukáváním prutem a boj opravdu začíná! Už vidím, že je to pěkný lysec. Pavlin mi do vody hází podběrák a za krátkou chvíli je už ryba v podběráku. Jo! Krásný lysec 70 cm a 9 kg zabral na G3.
Pár fotek a šup s kaprem zpět do vody a se mnou  do suchých hadrů a zpět do spacáku. Brrrrr, to je zima…
Po kvalitní snídani a snad litru horkého čaje začínáme pomalu balit. Míra se věnuje bohulibé činnost, a to rýpání žížal čímkoliv a kdekoliv?. Dokonce to zkusil i kobrou, ale to jsem mu zatrhl.
Do našeho odjezdu už záběr nepřišel. Byla sice zima, voda nadstav a jen jedna ryba, přesto se nám všem u vody líbilo. Malej Miras se mně pravidelně ptá, kdy zas pojedeme na ryby, což mě coby otce-rybáře velice těší.

fotogalerie

Rekapitulace:
1 záběr a jedna ryba na G3 – pěkně vypasený lysec 70 cm a 9 kg.

Miras