fotogalerie

Honza:
A je to tady... než jsme se nadáli, tak je tady náš druhý výjezd na maďarskou půdu. Tentokrát očekáváme lepší výsledky než na jaře s tím, že by nám k tomu měli pomoci i nabité zkušenosti právě z letošní jarní výpravy. Sraz je tentorkát u mě doma.

Pátek

Honza, Pavlin:
Kluci dorazili ve 20:30. Bereme dvě auta, jelikož Mirasovi bude dělat společnost Slávek Svoboda, jak jsme později poznali, naprosto pohodový týpek, kterého nabíráme v Třebíči. Věci naloženy, jak do Pavlinova "Ducata", tak do Mirasovi "Oktavky", dle našich představ... takže ve 22:15 vyrážíme... První menší "komplikace" byla zjištěna na R10, to když Miras musel odvézt domů dětskou autosedačku. Sedačka odvezena, setkáváme se za Prahou na D1 a vyrážíme směr Brno...

Pátek

Miras, Slávek:
A jedéééém, před sebou máme cca 700 km dlouhou cestu za maďarskými kapry. Cesta proběhla v absolutní pohodě, jen mě na Vysočině lehce vyplašila sněhová nadílka, což jsem, vzhledem k letnímu obutí svého oře, nesl celkem nelibě.

Sobota

Honza, Pavlin:
Na D1 se rozdělujeme, já s Pavlinem mířím ke kamarádovi Rosťovi do Havl. Brodu a Miras do Třebíče pro Slávka. Setkáváme se v 1:30 před Brnem, střídám za volantem Pavlina a jedeme za dalším kamarádem Péťou Hoškem. Má pro nás nějaké novinky od CDB. Po půl čtvrté vyrážíme od Peti směr Maďarsko. Budapešť jsme projeli bez problémů (to už řídil opět Pavlin). Ten pán z GPS nás odnavigoval velmi dobře... Na místo jsme dorazili něco po půl desáté... Dozvěděli jsme se příjemnou zprávu, naše místa jsou již připravena. Neleníme, nakládáme věci a vydáváme se vstříc našim místům. Vyházeli jsme s Pavlinem naše věci pod střechu, tak aby nám případně nezmokly (i když nás přivítalo krásné podzimní počasí) a vyjeli na vodu hledat naše místa... Zjišťujeme, že vedla nás tábořící maďaři zabrali několik zajímavých míst jasně patřící nám... ale co, budeme bojovat a zkusíme najít jiná. Nalezeno, připraveno, vyvezeno. Podotýkám, že jsme dost vsadili na příbřežní oblasti... Usínáme, jelikož nás cesta, přerušovaná častými zastávkami, dosti vyčerpala...

Sobota

Miras, Slávek:
Další drobný problém nastal v Třebíči, kde jsem nabíral svého „parťáka na inzerát“ Slávka. Původně měla jet na tuto výpravu kompletní Kapří Pohoda, ale Petr to, pro mě zcela z nepochopitelných důvodů, odpískal. Škoda – v kompletním složení se vídáme velice zřídka. Zpátky k Třebíči - moje Octávka není nafukovací, proto se nám daří narvat všechnu potřebnou bagáž až na x-tý pokus. Není důležité jak, důležité je to, že se to zdařilo. Krátká zastávka v Hustopečích n/Bečvou u Kolouška, u kterého na náš čeká něco nových kulí od CDB. Přes jediné problematické místo – Budapešť, nás s pomocí GPS a vysílaček, provedla za 30 minut posádka druhého vozu – Pavlin a Honza. Dobrá práce hoši! 9:30 – jsme na místě, juchůůůůů. Je příjemně slunečno a naše místa jsou již připravena k lovu. Juchůůůů podruhé. Jsem na stejném místě jako na jaře, proto nemám příliš velký problém nalézt místa, která znám už z jarní výpravy. Své montáže umisťuji v hloubkách 19, 10 a 5 metrů – na jeden prut nastražuji oliheň (Mikbaits) , na druhý Red Venom se smetanou (upravený Mikbaits) a na třetí Ďábelskou Mary v pendrekovém sosu (CDB). Slávek má své montáže v 5, 9 a 16 m. Zavezeno, jdeme bydlet! Únava po cestě je velká, proto jdeme na kutě velice brzy.

Neděle

Honza, Pavlin:
Do nedělního rána jsme se probrali po 14 hodinovém spánku. Doladili jsme detaily, týkající se našeho tábořiště, a užívali si další hezký den. No hezký, jak pro koho... Doladění vyvážených prutů dopadlo dobře jenže... Vyjel jsem ke klukům na zvědy a tam to začalo. Nejprve jsem si dost nepříjemně rozříznul ruku při upevňovaní echolotu, pak jsem si šel ke Slávkovi do lorny pro něco málo tygřáku a hned jsem mu rozbil víko... Do třetice všeho zlého jsem, při již zmiňovaném upevňování echolotu, málem píchnul nožem Mirase do hlavy... Kluci už mě začali vyhazovat a já se jim ani nedivil. Uklidnit duši mi pomohla Pavlinem dovezená svíčková, kterou mi po mém návratu do našeho tábořiště naservíroval. Během dne jsme obdrželi dvě "povzbující" sms od kamarádů. Máza i Milan psali o 13kg kaprech z Labe. Málem bych zapomněl... Ve 20:00 Pavlin obdržel jízdu z příbřežní oblasti (CDB kreveta + plovoucí makrela), bohužel ztratil rybu ve vázce... Zanadáváme si, dáváme si grog a spokojeně uléháme.

Neděle

Miras, Slávek:
Myslím, že místní kapři museli vědět, že toho máme po cestě dost, proto nás ušetřili a nechali nás v klidu vyspat. 13:13 – šťastné třináctky – Slávek zdolává lysoně 75 cm s cca 9-10 kg na domácí oliheň z místa od nedalekého ostrova, kde je hloubka kolem 5 m. Krásný začátek, jen tak dál… Odpoledne tu máme návštěvu – je to Honza alias „Kalamity Jane“ – přišel, zničil, odešel:-). Vlastně to začalo tím, že mě málem píchnul nožem do hlavy, potom se vlastní „šikovností“ málem vykrvil – zaťal si kudlu do palce a ve finále zničil víko na Slávkově bedně s partiklem. Tečka nakonec v podobě potopené lodi či uražené sondy se naštěstí nekonala, ufffff:-). Díky za návštěvu, ale my k vám taky nelezem:-). Odpoledne nastražuji čtvrtý prut s Mary + plovoucí krevetou do „bažiny“. Stejně jako na jaře je prut nahozen cca 3 m od břehu. Na cestě k prutu musím zdolat asi 20 m dlouhou cestu rákosím a brodit se po kolena v bahně. Vzhledem k závadám ve vodě a jarním zkušenostem je mi jasné, že po záběru bude třeba nasednout do lodě, obeplout cíp našeho ostrova, dostat se k prutu a pak teprve zdolávat rybu z lodě. Ufff, to bude asi fuška. Pavlinova večerní návštěva má zcela jiný nádech než ta Honzova, resp. chuť a vůni – přivezl domácí svíčkovou s králíkem, mňam. Pavline, uděluji Ti Řád vařečky zlaté! 17:45 – Slávek a jeho záběr od protějšího břehu na RR+brusinka od Jetfish. Ryba, která zabrala z 9 m, byla bohužel ztracena v podvodní džungli. 24:00 – konečně mám jízdu! 70 cm šestikilák zabral na Mary z 5 m hloubky. Ze šupíka mám radost, jsem konečně v rybě!

Pondělí

Honza, Pavlin:
Ve 3:20 jsem obdržel jízdu já, rozjel se mi prut v příbřežní oblasti, tentokráte napravo, u padlého stromu, kde jsem měl nastražen tygří ořech dipovaný ve sladké javorové šťávě. Dodávám poděkování Slávkovi, jelikož právě on mi jej daroval. Nasedli jsme s Pavlinem na loď a poměrně bez problémů jsme zdolali krásného, 11 kg vážícího lysce, přidávám ještě míru, ryba měřila 78 cm. Probouzíme se do větrného a deštivého dne. Vane chladný severovýchodní vítr přímo proti nám. Zakrmuji, Pavlin připravuje guláš a během dne nás navštěvuje jak Miras, tak Slávek. Ryby nejdou, jak se později dovídáme, na celém jezeře... Jdeme spát, venku zesiluje vítr i déšť...

Pondělí

Miras, Slávek:
Celý den je poměrně větrno a sem tam se přežene i nějaká ta přeháňka. Odpoledne nás navštěvuje Maďar-domorodec, který rybaří na fleku vedle nás. Je to fakt sranda dorozumívat se s ním rukama nohama, ale kdo se dohodnout chce, ten se také dohodne. Vyměnili jsme si piva, vzájemně okoštovali pálenku a vesele rozhazovali rukama a kreslili do písku. Z jeho vyprávění jsme se Slávkem pochopili, že letošní sezóna je zatím, co se týká úlovků, hodně, ale hodně podprůměrná. 18:00 – vítr sílí a začíná hustě a bohužel i vytrvale pršet. 24:00 – Nééééééé, já nechci do bažiny! Není zbytí, proto v lijáku usedám do lodě a vyrážím vstříc prutu v bažině. Jsem tu bohužel o chvilku později, než by to chtělo – jsem v kontaktu s rybou, bohužel než se stíhám zorientovat a ukočírovat loď správným směrem, je ryba už ve stejném roští, ve kterém jsem ztrácel ryby i na jaře. Konec nadějí, vytahuji prázdný háček.

Úterý

Honza, Pavlin:
Aaaa, další jízda, opět z pravé příbřežní části, znovu na tygří ořech dipovaný v javorovém sirupu. Signalizátor se mi rozezvučel do silného větru a do pauzy mezi silnými přeháňkami v 0:20. Držím prut a řvu na Pavlina, ať se neloudá a kouká loď odvázat. Ryba se nebezpečně blíží k vázkám. Loď je odvázaná, ale Pavlin má co dělat, aby nás odvezl alespoň kousek na volnou vodu... Uf, zadařilo se a krásný devítikilový šupík končí v podběráku. Je sice o dvě kila lehčí než včerejší lysec, ale líbí se mi mnohem více... Po vypuštění ryby zpět jsem se rozhodl nezavézt, v tak velkých vlnách se to jevilo jako téměř nemožné... Dáváme pivko, kecáme a pomalu, kolem třetí hodiny, usínáme... Pavlin vstává v 7:00 a cca hodinu mě tahá ze spacáku. Podařilo se mu to a jdeme zavézt. K pozdní snídani dáváme kafe a sušenky BeBe dobré "poledne", bodejť by ne, hodinky ukazovaly něco málo po dvanácté hodině. Pavlin mezitím naložil čínu a já relaxuji. Den už protíná jen ostrý vítr, déšť se mu podařilo zdárně odvát, což je dobře především pro Mirase se Slávkem, neboť na jílovém břehu, kde mají kluci svůj tábor, se slušně rozbahnilo... Jedu zavézt a kecám u bojky s Mirasem, "stěžoval" si, že v tom největším lijáku obdržel jízdu ze svého oblíbeného místa v rákosí :-)... Pavlin nastražuje tygří ořech do zatím úspěšné příbřežní oblasti vpravo, moc mu přeju jízdu... Nicméně jízdu jsem obdržel opět já, ve 22:00, nás ze spacáku vyhnal cca 4kg kapřík, kterého jsem zdolal vyručkováním z vázek... Šupíkovi zachutnala oliheň od Mikbaits. Poté se až do rána nestalo nic.

Úterý

Miras, Slávek:
Chčije a chčije. Směrem k poledni to jsou však už jen takové prudké přeháňky. Bahno všude, kam se podíváš. 12:00 – koukám, že špička jednoho z prutů, který byl ještě před chvílí předpružen, je narovnaná a vlasec povolený, swinger zcela dole, ale neozvalo se ani píp. Domotávám a razíme se Slávkem na vodu. Ryba je už někde pod námi, bohužel je vlasec zamotán s vlascem druhého prutu, a tak mi nezbývá nic jiného než kapra přitáhnout k lodi přímo za vlasec. Ještěže jsem nic nezapomněl ze svých pytláckých začátků, šlo to jako po másle:-). Za chvíli se už v podběráku třepe krásný 82 cm dlouhý šupík s vahou rovných 10 kg. Nechal se nalákat na mnou oblíbený RV se smetanou. Pár fotek a plav… Díky. A proč nic nepíplo? Prostě po dvou letech došly baterky… Po znovuzavezení kuličky RV přišel čas i na znovunalíčení „bažinové sestavy“ – tedy kuličky Mary s plovoucí krevetou. 18:00 – Je po dešti, hurrrá! Okolí našeho bivaku je zryté jak od divokých prasat – místy tu máme až 30 cm řídkého bahna. Věřím, že pořádná, divoká svině by si tu slastně pochrochtala. 24:00 – opět půlnoční záběr, tentokrát je to však na Slávkům prut tak 15 m od břehu z 9 m hloubky. Zhruba 3-4 kg lysec se nechal zlákat tygřím oříškem.

Středa

Honza, Pavlin:
Probouzíme se do krásného podzimního, bezvětrného, leč sychravého rána. Hned ráno jsem vyměnil tygří ořech za Big B od Mikbaits, brusince hodně věřím na místě, odkud jsem zdolal už dvě pěkné ryby... Pavlin k obědu připravuje rizoto, zatímco já nakládám odpadkovový pytel, chemické WC, jež nám rybařinu dosti zpříjemňuje a prázdný kanystr na "Terezu". Vyrážím vyprázdnit nebo naopak naplnit to, co je třeba. Odpoledne vyráží Pavlin na krátkou "feedrovačku" ke klukům, já hodlám využít pěkného počasí k posezení a spekulaci nad návazci. K večeru se Pavlin vrátil a připravil božské kyselo... Středeční den jsme prožili mimo lehátko, takže spokojenost, jen ty ryby nešly. Nakonec přece jenom ve 21:00 obdržel záběr Pavlin, z pravé strany se rozjela Mikova oliheň. Bohužel, ryba opět skončila ve vázce... Poté jsme se rozhodli k lehké nástavbě nad večeři a dietně jsme se "nažrali", s Pavlinem je radost žít! :-)

Středa

Miras, Slávek:
1:15 – jízda na můj prut z 5 m hloubky na Mary. Bohužel v okamžiku, kdy jsme se dostali nad rybu to udělalo „pink“ a vytáhl jsem návazec s čistým řezem někde těsně nad háčkem. 2:30 – záběr ze stejného místa a na to samé, co před více než hodinou. Tentokrát vše dobře dopadlo, a proto krátce poté uvolňuji v podběráku pěkného šupíka cca 75 cm s vahou cca 8 kg. Už nezavážím, protože opět začíná lít. 4:00 – Slávek má padák na tygřák. Neproměněno. Přes den je absolutní mrtvo, nic, ale nic se neděje. Odpoledne posílám klukům SMS, kde je zmíněno něco ve smyslu „A loštická česnečka by nebyla“? A světe div se, tenhle výstřel do tmy si našel svůj cíl – Pavlina. Večeříme delikatesu mistra kuchaře – netradiční česnečku s fantastickou chutí. Paráda, ještě si zajedu dát spršku a při té příležitosti nechám dobít baterii k elektromotoru. Jak jsem řekl, tak jsem udělal. Cestou zpátky se stavuji na pokec se Slováky, kteří jsou obflek od nás. Jejich bojová morálka se blíží nule – od soboty mají na kontě pouze jednu zdolanou rybku a dvě ztracené v pařezech. Po dvou skleničkách grogu se loučím s přáním lepších zítřků. 18:00 – zase začíná pršet. 20:00 – jde se spát.

Čtvrtek

Honza, Pavlin:
Po celonočním spánku, který lemoval déšť a pravidelné doplňování Trkavce obecného ("desítka" Kozel v plechu) opouštíme naše lehátka v 8:30. Převážíme, i když už tušíme, že na našich místech ryby nejsou. Od úterý jsme oba nazrálí ke stěhování, ale to na této lokalitě nejde, když je plno... Buď se do místa trefíte nebo netrefíte. K obědu připravuje šéf kuchař mexickou omáčku s těstovinami, on je prostě blázen! Odpoledne Pavlin navštěvuje kluky, když přijíždí, tak se z hrůzou v očích rozpovídá o "Sodomě Gomoře", která u kluků nastala. Totálně rozbahněné tábořiště a navhlé naprosto všechny věci.Připravujeme pro kluky grog, "něco" teplého k snědku - Pavlin vykouzlil brambory na paprice a já přidávám pro Mirase teplé ponožky. Ryby? Nic...

Čtvrtek

Miras, Slávek:
3:30 – Slávkův záběr na 2*24 mm RR+brusinka. Nějak nechápu, jak to mohl do sebe nasoukat 4 kg šupík. 7:00 – mám krásný, razantní záběr na kombinaci olihně + plovoucí Odyssey z pařeniště z 5 m hloubky. Ryba si to valí, co ji síly stačí, avšak k mému štěstí jede tím správným směrem – na volnou vodu. Když jsem kapra viděl, tak jsem si povzdech: „Zase čudloň“. No, on to zas takový čudloň nebyl – byl to podlouhlý šupík o délce 85 cm, avšak při váze „jen“ 9 kg. Dle tahu jsem mu dával víc…Byl to bojovník, a toho si cením. Po nočních deštích se mi pod lehátkem udělala pěkná louže (2 kyblíky vody) a co je horší, odnesla to taška s náhradním oblečením + spacák, který jsem tam při záběru odhodil. Sakra. Odpoledne se jedu podívat za kluky na molo. Dáváme groček a od Pavlina přebírám i 2 porce brambor na paprice, které jsem stihl vyklopit z misky při odplouvacím manévru. V hlavním kotlíku však toho bylo ještě dost, takže Pavlin k mé radosti, doplnil ztráty způsobené mou nešikovností. Večer opět jedu na spršku a pár slov ke Slováku – u nich stále nic nového. Dnes je úplněk, přinese zásadní změnu v rybí aktivitě? Nic se nezměnilo, prostě „ani hovno šéfe“:-).

Pátek

Honza, Pavlin:
V pátek ráno nás probouzí vítr, který stále vane ze severovýchodu. Naštestí déšť je pryč a svítí slunce, což je vynikající zpráva zejména pro kluky, kteří úspěšně dosušují vše, co je třeba! Převáží už jen Pavlin. Já věřím tomu, co ve už vodě leží :) Dopoledne nás navštěvuje pohodový "čecháček" z jiného místa, vyklubal se z něj Vítek z Hořovic, pohodový kaprař. Prohodili jsme pár vět a já mu přislíbil pomoc ohledně překladu hovoru se správkyní jezera. Vítek potřeboval vědět, kdy vlastně se svým parťákem končí. K obědu dáváme těstovinky s kuřecím masem. Další boží dílo Pavlina... Odpoledne jel Pavlin navštívit kluky a když se vrátil, tak jsem vyjel já s Vítkem vstříc diskusi ohledně jejich doby pobytu. Při cestě se seznamujeme s pohodovými lidmi ze Slovenska, kteří danou lokalitu pravidelně navštěvují. Dle komunikace s nimi jsem nabyl pocitu, že místa jsme vybrali dobře. Od Mirase jsem se dozvěděl, že jeden z nich je testerem Lastie :) Vítkovi jsem pomohl a poté se vrátil do našeho tábořiště. Vychutnáváme si krásný pohled na měsíc...a jdeme v Maďarsku naposled spát.

Pátek

Miras, Slávek:
6:30 – z bivaku mě vyhání záběr „z lesa“. Opět mám kliku a rybu zdolávám – je to šupík cca 4 kg. Zabral na oliheň + plovoucí Odyssey. Než jsem znovu zavezl, tak Slávek stačil vydráždit na twistra 4 pěkné okouny. Škoda, mohli jsme je grillnout. Dnešní počasí je, po deštivých dnech, vskutku nádherné – je polojasno, větrno a teplota se pohybuje kolem 16oC. Sušíme, co se dá. Je opravdu velice příjemně. Vyvaluji se na sluníčku a na 100% si užívám příjemných paprsků podzimního sluníčka. Náááádhera. Rybí aktivita = 0. Plán na dnešní večeři je jasný – ulovit okouny pro mě a Slávka a udělat je na másle. Tento ďábelský plán se však podařilo splnit jen na 50% - druhého okouna se nám prostě nepodařilo ulovit. Nevadí, i tak jsme si ve dvou velice pochutnali na skvělém okouním masénku. Čeká nás poslední noc, naděje stále žije. Uvidíme, zda se „Pravidlo poslední noci“ projeví v celé své kráse. Do půlnoci však nic…

Sobota

Honza, Pavlin:
Po půlnoci, přesně v čase 0:20, přichází Pavlinův klíčový moment výpravy... Rozezvučel se mu signalizátor s prutem, který je zavezen v pravé příbřežní části u již zmiňovaného padlého stromu. Podotýkám, že jako nástrahu použil Pavlin na této výpravě nejvíce úspěšný tygří ořech dipovaný v javorovém sirupu. Nespal jsem, takže jsem byl u prutu o mnoho dříve než Pavlin, držím prut s cívkou navijáku, ale to kapra nezajímá, stále si plynulou jízdou bere další metry vlasce z navijáku. Tady přišel první důležitý moment, Pavlin se začal oblékat do kalhot a bundy, což ho stálo drahocené sekundy. Vyběhl cca po 15 sekundách, převzal si prut a já teprve v tomto momentu začal odvazovat loď... Nasedáme, snažím se nás s Pavlinem dostat na volnou vodu. Ryba si, ale stále nedá říct a jede směrem k vázkám. Ptám se Pavlina, zda je alespoň na "šokovce", načež dostávám odpoveď, že ne a že si kapr stále bere. Po chvíly, kterou vyplnilo Pavlinovo přetahování a snaha rybu otočit a tím pádem zastavit přišel moment, kdy by se v nás nikdo krve nedořezal. Špička Pavlinova prutu se narovnala a po chvilce, co Pavlin domotal vlasec jsme objevili čistý řez "padesátky šokovky"... Beze slova se vracíme do tábořiště, Pavlin převáží, mlčky uléháme. Netroufnu si říct, jak byla ryba velká, ale jsem si skoro jistý, že by byla nejtěžší z této výpravy. Byla to naše poslední akce, ráno jsme začali balit a kolem desáté opouštíme místo. Nakládáme věci, dáváme sprchu a jedeme domů. Cestou se zastavujeme v naší oblíbené hospůdce a kolem desáté veřer už se zdravím z kamarády v hospodě v místě svého bydliště.

Sobota

Miras, Slávek:
3:30 – Slávek má padák na tygřák. Je z toho „chlapák“ celé 3 kg. Šupík si oříšek našel na 9 m hloubce cca 15 m od břehu. 4:30 - teď jsem na řadě já – jízda „z lesa“ na 2 kuličky plovoucí Odyssey. Šupík na háčku byl pravděpodobně dvojčetem Slávkovy ryby, kterou chytil před hodinou – 3 kg. Zklamání. 6.30 - Druhý dnešní Slávkův padák na tygřák ze stejného místa. Zcela evidentně malá ryba se po pár vteřinách vypíná. Ráno se ještě snažím vydráždit woblerem nějako zubatici, ale taktéž bez úspěchu. 10:00 – je odpískáno, balíme a jedeme domů. 16:30 – výborná večeře v oblíbeném motorestu nedaleko Břeclavi.

Honza, Pavlin:
Rekapitulace: Není moc co rekapitulovat, nejúspěšnější návnadou byl tygří ořech dipovaný v javorovém sirupu, o záběrech na boilies se nemá cenu zmiňovat. Považuji to spíše za náhodu. Ještě se sluší poděkovat kamarádům Rosťovi, Ondrovi (tloušťákovi), Jarinovi za zapůjčení vybavení.

Miras, Slávek:
Rekapitulace: Upřímně řečeno, dost jsem si od tohoto výjezdu sliboval. Počasí pro nás rybáře sice nebylo ideální, ale myslím si, že pro ryby bylo dobré – déšť a vítr. Nevím, v čem byla chyba, ale dle informací, které jsem získal, se prakticky nic nechytalo ani na revírech v blízkém okolí ani na jiných revírech v Maďarsku (zprávy od Čechů, kteří vyhořeli stejně jako my). Slávek udělal za týden 7 záběrů (1 x domácí oliheň, 2 x Robin Red + Brusinka od Jetfish a 4 x tygří ořech). Na břeh se podívali 4 kapříci – lysec 75 cm a cca 9-10 kg a 2 šupináči + 1 lysec 3-4 kg těžcí. Já jsem byl o chlup úspěšnější, dá-li se to tak nazvat – za týden jsem měl celých 8 záběrů (3 x Ďábelská Mary v pendrekovém dipu od CDB, 1 x Ďábelská Mary + plovoucí kreveta (obojí CDB), 2 x oliheň + plovoucí Odyssey XXX (Mikbaits + CCMoore) 1 x Red Venom + smetana od Mikbaits a 1 x plovoucí Odyssey XXX od CCMoore. Až do podběráku jsem dostal 6 šupináčů – 85 cm a 9 kg, 82 cm a 10 kg, cca 75 cm a 8 kg , 70cm a 6 kg a 2 ryby 3-4 kg. Celkem mě mrzí to, že jsem nechytil ani jednoho lysce. Vím, že se nikdy nemá říkat „nikdy“, ale s hodně velkou pravděpodobností se na tuto vodu už nepodívám, a to hned z několika důvodu: 1) způsob rybaření, kdy se musí za každou rybou zajet lodí a prakticky do poslední chvíle ani netušit, zda je něco na háčku či ne, mi prostě nesedí. 2) Nemožnost operativně změnit flek v případě, že to nebere. 3) Cesta 700 km