fotogalerie

Tak konečně je to tady!!! Konečně dovolená, konečně pořádná rybačka! Pobalit věci, nic důležitého nezapomenout a hurá na ně! Bohužel, jak jsem psal v „Zamyšlení“…. těšil jsem se asi až moc…

Labe...Sobota - úterý

Tahle výprava byla zatím to nejmizernější, co jsme letos zažili… V sobotu jsme vyrazili s Petrem, Jirkou a jejich čtyřmi svišti na Labe k Přerovu n/L. Já měl čas až do příští neděle, takže to vypadalo hodně nadějně… Bohužel opak byl pravdou. V úterý jsem to zabalil stejně jako Petr a Jirka (ti však museli odjet kvůli pracovním povinnostem). Čtyři dny a noci ve třech lidech bez jediného záběru, to bylo na mě až moc. Nebyla vidět ani žádná aktivita ryb na hladině, prostě nic… Asi poslední kapkou byla zpráva od kolegy rybáře Vildy, který se ve stejnou dobu trápil také na Labi, ale někde u Litoměřic:“Je to šílený, ale kapři jsou právě ve tření, všechno je o více než jeden měsíc zpožděný!“. Nebyl důvod nevěřit, vše tomu nasvědčovalo…. Rozhodnuto, sbaleno, snad to zachrání Jizera, přeci jen ještě pár dní dovolené zbývá…

Jizera...úterý

Kolem poledne jsem se vrátil z Labe… K večeru jsme projel asi tříkilometrový úsek Jizery na člunu, abych mohl vytipovat nějaká další místa k rybolovu. Ten zážitek stál opravdu za to! Ne že bych objevil nějaké „super fleky“, ale ta příroda!!! Kdo Jizeru nezná, asi nepochopí… je to prostě nádhera - kus přírody, kterou ještě člověk nestihl zničit a doufám, že se mu to nikdy nepodaří!!! Nic až tak zajímavého (a neobsazeného) jsem nenašel, a tak jsem se vrátil na své osvědčené místo a tam naházel do vody pár kuliček boilies, abych posílil své šance na zítřejší rybolov… Sbalil jsem člun a autem popojel asi o jeden kilometr proti proudu k jezu. Dvě a půl hodiny jsem bičoval vodu „vláčákem“ a neměl ani jeden jediný kontakt s rybou! Prostě vůbec nic!

Jizera...středa

Kaprařina. Tentokrát jsem vyhořel spolu s Honzou. 14 hodin chytání a zase ani jízda.

Jizera...čtvrtek

Večer s „vláčákem“ pod dalším z jizerských jezů. Rotačky, plandavky, peří, gumy, woblery a opět žádná akce, ani náznak útoku.

Jizera...pátek

Zakrmit boiliesem a hurá na v pořadí už třetí jizerský jez. Konečně se zadařilo! Necelé dvě hodinky vláčařiny a 4 ryby na břehu – 2 okouni a 2 štiky – 57 cm a 71 cm a ještě jedna vypnutá ryba. Na vlasec 0.16 mm bez lanka a rotačku vel. 1 to byl skutečně zážitek. Že by včerejší bouřka konečně rozhýbala ryby? Uvidíme.

Jizera...sobota

Pro změnu jsem vyrazil na kapra. Kolem páté hodiny večerní jsem nahodil a usadil se do pohodlného křesílka. Už za hodinu přišel razantní záběr a já se začal přetahovat s velkou rybou. U protilehlého břehu, kde jsem chytal, to jen vřelo. U hladiny se zablesklo tělo pěkného kapra. Nepovolil jsem mu ani metr, abych ho dostal, co jen možná nejdál, od nebezpečných větví. Povedlo se, a tak jsem se snažil kapra unavit uprostřed řeky, kde nejsou žádné vázky. Poslední fáze zdolávání se blížila a bylo tedy potřeba navést kapra do podběráku. Na tomto místě to není zas až tak jednoduché, protože u břehu je potopený strom a je tedy nezbytně nutné udržet rybu za každou cenu na hladině. I to se však bez komplikací zdařilo a mohl jsem se tedy pokochat pohledem na nádherného šupináče 69 cm a 8,30 kg! Nádhera, byl jsem šťastný jako blecha – je to zatím moje letošní maximum. Ošetřit ranku po háčku, pořídit pár fotografií a vrátit rybu zpátky vodě. Díky. Zaujala mě jedna věc, a to zhojená rána na boku. Podobnou rybu jsem už viděl! Před necelými dvěma měsíci chytil Milan na tomto místě kapra 68 cm a 7.30 kg se zhojenou ranou na boku! Je možné, že je to ta samá ryba. To se však ukáže, až nechám vyvolat film a porovnám fotografie. Skoro bych se však vsadil, že budou totožné. Jen pro úplnost, kapr zabral na domácí boilies na bázi rybích mouček bez přidání aroma. Začalo to sice hezky, ale jiný záběr už bohužel nepřišel…. Nevadí, nebyl důvod si stěžoval… MIRAS