fotogalerie

Pátek

Zřejmě nejméně populární činností z celé rybařiny je balení, rozbalování a nošení všeho, co je u vody potřeba. Když jsem se svou přítelkyní Míšou konečně dorazil na místo, kde je možné zaparkovat automobil, tak už nám zbývala jen maličkost – odnosit celou výbavu až na „místo činu“ asi tak 300 m od auta. Byli jsme ověšeni vším možným a nemožným a statečně jsme kráčeli přes pole a louku. K vodě jsme dorazili po několika předlouhých minutách, zpoceni tak, že by nás bylo možno ždímat. Míše jsem vrazil do ruky vláčecí proutek, aby se nenudila, do vody jsem hodil několik kuliček tutti frutti od Richworthe a několik kuliček vlastní výroby na bázi rybích mouček a začal jsem, konečně už v klidu, chystat vše k nočnímu rybolovu. Na otázku Míši: „A jak poznám záběr?“, jsem odpověděl, že až to přijde, tak to určitě pozná. A skutečně, za několik minut už se na třpytce třepotal slušný okoun! Byl to však jediný dravčík toho večera. Protože se už dost stmívalo, bylo třeba změnit taktiku a začít se věnovat lovu kapra. Upřímně řečeno, sázel jsem, že záběr přijde spíš na moje vlastní boilies než na hotovku. Uvidíme…. Ráno, těsně před pátou, se konečně ozval pořádný hrčák. Jako obvykle nevím, jak jsem se dostal ze spacáku až k prutu, pamatuji si jen okamžiky, kdy už jsem zdolával rybu. Po několika minutách krátkého, ale urputného boje mi Míša podebrala krásného lysce +/- 6 kg a 62 cm, který zabral na tutinu. A pak už jako obvykle… zbavit kapra na podložce háčku, vydesinfikovat ranku v tlamce, pár fotek a čau a zase příště…. Znovu nahodit a šup zpátky do vyhřátého spacáku. Spát jsem bohužel nemohl, v krvi stále ještě kolovalo příliš mnoho adrenalinu… Ráno kolem osmé dorazili Honza s Pavlem. Byli jsme domluveni na „takovou malou brigádičku“. Kolem 11. hodiny jsme vše pobalili a odjeli domů.

Sobota

Tentokrát jsem byl chytřejší. Měl jsem domluveno s Honzou, že mi půjčí kolečko na převoz cajku k vodě – prostě paráda. Všechny těžké věci se podařilo naložit na kolečko a samotný převoz, to už byla „procházka růžovým sadem“. Stále více ve mně zraje myšlenka si pořídit skládací vozík (něco jako upravený rudlík), který vyrábí firma Sona. Až někdy stav peněženky dovolí….. Šance na úspěch se zdály být lepší než včera, soudě podle aktivity ryb na hladině. Vše připraveno, teď už jen počkat, až to přijde. Bohužel tentokrát to nepřišlo…. Byla to až příliš velká pohoda – ani ryby neotravovaly˘… Jednu jízdu jsem sice měl krátce po 4. hodině ranní, ale ryba se po několika málo vteřinách vypnula, a pak už nic…. Je to zvláštní, ale několik posledních týdnů se, až na vzácné výjimky, stává tradicí, že se dostaví pouze jeden jediný záběr za den, což je dost málo. Takovou slabou útěchou může být snad jen skutečnost, že to prý nejde ani nikde jinde….

Miras