Pavlin má narozeniny, a proto se všichni těší na nějakou tu kulinářskou ňamku a dobré, studené pivečko.  Jako místo své oslavy zvolit rybářskou chatu mezi řekou Jizerou a Kocháneckou tůní.

Rád využívám každé příležitosti k nahození prutů,  proto jsem šouláky přibalil i teď :).
Přijíždím v 16:00 a jsem tu dokonce prvním hostem. Pavlin už roztápí v kontejneru, který je velice šikovně upraven na rožeň nejvyšší kvality, a za chvilku už dovnitř ukládá k dopečení celou kýtu. Mňam…. Zatímco se maso peče a pivo chladí, tak rozhazuji po hladině tůně kousky chleba, abych zjistil, jestli budou ryby sbírat i z hladiny. A je to tak –  ryby se doslova o vhozené pečivo perou. Je načase navázat prut a nahodit kostku chleba s hákem. Za chvilku je na břehu první amur. Berou spolehlivě, sem tam místo amura zabere menší kapřík. Pavlin se snaží doobjednat chleba, protože už skoro půlka bochníku skončila v rybníce.
 Během zábavného lovu z hladiny popíjím dobré pivko a sleduji, jak se postupně scházejí další a další hosté – Honza, Kindlos, Milan Stezka, Rafan, Mik, Karel Jakubův a kompletní Kovadlina. Aáááá, tady bude veselo :). Masénko se již okrajuje a čas příjemně ubíhá. Občas mě v lovu amurů vystřídal Kindlos nebo Milan či Pavlin a snad všichni si aspoň jednu rybu chytili.

Už dávnou jsem se přesunul k chatě ke stolu, kde probíhala družná zábava. Na pruty jsem nastražil boilies a nahodil kousek od břehu. 21:00 -  velmi příjemné překvapení – po malém kapříkovi se na břeh přišel podíval jeden z těch větších – krásná ryba kolem 9 kg. Paráda!.
Zábava je již v plném proudu a sranda roste snad s každým kouskem sežraného masa a každým lokem vypitého pivka. Kovadlina opět perlí a ani ostatní nezůstávají pozadu. Zkrátka prima večer v prima společnosti. 23:45 – ajajaj, začíná jít do tuhého – nalévá se Tullamorka a to nevěstí nic dobrého. Naštěstí po druhém kole následovala pauza, během které jsem se hezky po anglicku vytratil a již značně znaven ulehl do spacáku. Sice jsem zbaběle utekl, ale nemusel jsem díky tomu absolvovat další kolo wizoura, což by mě asi totálně rozštípalo.
A u stolu to bylo velké – Rafan si skoro vytloukl baterku, jak pouštěl na maximum hudbu z repráků svého auta. Někdo situaci nezvládl a šel si „odplivnout tak 2 litry“ – řval tak, že přetloukl i ty hlasité repráky :).  Pišta odvedl svůj běžný průměr – kdo ho zná, tak ví, o čem mluvím :). Fakt hustýýýý!
Ve 3 ráno se vše uklidnilo a všichni se pomalu vytratili ke svým domovům.
Podtrženo, sečteno – oslava se maximálně vydařila a myslím, že všichni zúčastnění si na ni budou ještě dlouho pamatovat.

fotogalerie

 PS: to nejlepší se uděje po 2:15 :)))

Miras